Plánované IPO SpaceX podle investorů a analytiků naznačuje, že burza vstupuje do nové éry, v níž budou megafirmy typu SpaceX, Anthropic a OpenAI výrazněji měnit tok kapitálu i pravidla indexového investování.
Nové emise tlačí na kapitál trhu
Vlna velkých primárních emisí má podle zakladatele Research Affiliates Roba Arnottu potenciál dlouhodobě brzdit širší akciový trh, protože odčerpává peníze ze stávajících titulů. Investoři sledují, že nové akcie přitahují pozornost i kapitál, zatímco indexové fondy musí své portfolio přeskupovat, aby pro nové společnosti vytvořily prostor.
Arnott tvrdí, že dopad není jen krátkodobý. „Naruší to kapitálové trhy a už teď je narušuje,“ uvedl v Londýně. Podle něj každá nová velká emise vytváří tlak na pokles cen existujících akcií a postupně může zvyšovat rozdíly mezi zavedenými firmami a novými hvězdami trhu.
Podle Bloombergu se tento efekt může protáhnout i proto, že správci indexů nemají jednotný přístup k rychlému zařazování nových jmen. Zatímco S&P Dow Jones nepřistoupil k zrychlenému vstupu nových titulů do indexů, jiné indexové domy pravidla upravily.
SpaceX míří na burzu, Nasdaq zrychlil zařazování
SpaceX Elona Muska ve středu podala žádost o vstup na burzu a očekává, že IPO vynese přibližně 75 miliard dolarů. Pokud se nabídka naplní, půjde podle zdrojů o největší burzovní debut v historii.
Současně roste tlak i u dalších firem z oblasti umělé inteligence. Anthropic už podala důvěrnou žádost o IPO poté, co dokončila investiční kolo s oceněním blížícím se 1 bilionu dolarů. OpenAI by podle očekávání mohla následovat, protože investoři dál vyhledávají témata spojená s AI.
Nasdaq už změnil pravidla, aby se SpaceX mohla připojit k indexu Nasdaq 100 zhruba za 15 obchodních dnů místo původních tří měsíců. FTSE Russell zkrátil čekací dobu na pět obchodních dnů, což odráží snahu indexových poskytovatelů reagovat na rychlejší tempo trhu.
Indexové fondy a nucené nákupy
Rychlejší zařazování nových firem ale zároveň znamená větší tlak na správce indexových fondů. Ti musejí prodávat část stávajících pozic a nakupovat nové akcie, aby kopírovali složení benchmarků. Podle Arnottu tím vznikají „nucené“ nákupy a prodeje, které mohou dál rozšiřovat valuace mezi novými a starými společnostmi.
SpaceX má při prvotní nabídce uvést na trh jen něco přes 4 % akcií, tedy relativně malý podíl. Arnott proto míní, že i kdyby byla firma hned v indexu S&P 500, dopad na ostatní tituly by byl spíše mírný. Přesto upozorňuje, že časté rebalancování může měnit chování trhu jako celku.
Počítá se i s masivními toky peněz: jakmile by SpaceX vstoupila do S&P 500, fondy navázané na tento index by podle jeho odhadu nakoupily akcie zhruba za 20 miliard dolarů. Krátce po IPO by navíc mohly do titulu proudit další asi 10 miliard dolarů z fondů sledujících Nasdaq a FTSE Russell.
Paralela s dotcom bublinou je zřetelná, ale dnešek je větší
Vlna nových emisí připomíná Arnottovi IPO boom z konce 90. let, který předcházel prasknutí dotcom bubliny. Oproti tehdejšku je ale dnešní trh podle něj vystaven mnohem silnějšímu vlivu pasivního investování, protože podíl indexových a ETF strategií výrazně vzrostl.
Arnott upozorňuje, že ještě kolem roku 2000 tvořilo indexové investování asi 10 % trhu, zatímco dnes je jeho váha podle jeho slov zhruba poloviční. V jiných datech, která cituje Investment Company Institute, měly pasivně spravované fondy k dubnu 2026 tvořit více než 60 % aktiv akciových fondů v USA, oproti 10,6 % v prosinci 2000.
Důsledkem má být delší trvání bublin i vyšší citlivost trhu na velké nové emise. Arnott proto dává přednost opatrnější strategii: při prudkém růstu cen postupně snižuje pozice a při poklesech znovu nakupuje. V současnosti preferuje hodnotové akcie menších firem a také hodnotové tituly z rozvíjejících se trhů.
„Nechcete jít proti bublině v takovém rozsahu, že vás to může zničit,“ řekl. Podle něj se trhy mohou vyšplhat mnohem výš a zůstat tam mnohem déle, než většina investorů čeká.