Vládní poslanci předložili návrh, který by výrazně přepsal pravidla o střetu zájmů členů vlády. Novela podle zveřejněného znění ruší plošný zákaz dotací a veřejných zakázek pro firmy, které alespoň z 25 procent ovládá člen kabinetu, a místo toho zavádí mnohem užší režim omezení.
Zákaz by se vztahoval jen na řízené resorty
Nově by omezení dopadalo jen na ministerstva a další ústřední správní úřady, které daný člen vlády přímo řídí. Zjednodušeně by tak platilo, že firma ministra zemědělství by neměla čerpat dotace od resortu zemědělství, ale u jiných úřadů by byl zákaz podstatně slabší. Vyplývá to z návrhu, který poslanci zveřejnili.
V důvodové zprávě autoři tvrdí, že není zřejmé, z jakého titulu by veřejný funkcionář mohl ovlivnit vůli ministerstva, které neřídí. Zákon by podle nich měl lépe odpovídat stávajícímu systému rozdělování dotací a jasněji vymezit, kdy může vzniknout střet zájmů.
Právě tuto změnu označil právník Lukáš Kraus z Lobbia, který je také členem pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, za „nejzávažnější“. Podle něj by u dotací od ministerstva zemědělství šlo o střet zájmů ministra, nikoli premiéra, protože premiér tento resort nevede.
Výjimka pro nárokové dotace a přímé platby
Návrh zároveň výslovně vyjímá z omezení nárokové dotace, včetně přímých plateb v zemědělství. Jde o podporu, kterou čerpají všichni zemědělci na půdu a chovaná zvířata, tedy i koncern Agrofert. V dosud platném zákoně se mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi nerozlišuje.
To je jeden z klíčových bodů sporu, protože Státní zemědělský intervenční fond čelí kritice, že Agrofertu tyto peníze vyplácí, i když Evropská komise po českých úřadech požaduje dotační stopku. V materiálu k novele se uvádí, že u nárokových dotací prevence střetu zájmů podle autorů nedává smysl, protože zde podle nich riziko střetu není.
Naopak u nenárokových dotací má zákon zůstat přísnější. Důvodová zpráva uvádí, že právě u nich je „riziko střetu zájmů i potřeba vhodných opatření k jeho prevenci“ relevantní. Návrh počítá i s novým námitkovým řízením po vzoru řešení podjatosti.
Kritika opozice i souvislost s Babišovým střetem
Proti návrhu se postavili například Piráti, kteří dlouhodobě upozorňují na možný střet zájmů Andreje Babiše. Poslanec Ivan Bartoš uvedl, že vládní poslanci předložili změnu, která by podle něj rozbila klíčové části zákona a umožnila Agrofertu čerpat miliardy z dotací a zakázek i v případě, že by byl Babiš dál premiérem.
Bartoš zároveň kritizoval, že se do návrhu dostala čestná prohlášení, která podle něj nic zásadního neřeší. Piráti se kvůli Babišovu možnému střetu zájmů v minulosti i nyní obracejí na Evropskou komisi.
Celá debata se odehrává v době, kdy české úřady stále řeší, zda Andrej Babiš splnil podmínky zákona o střetu zájmů. Babiš dlouhodobě tvrdí, že žádný střet nemá. Převod akcií Agrofertu do RSVP Trustu považuje za dostatečné řešení a vedení holdingu opakuje, že podniká v souladu se zákony.
Pod návrhem jsou zástupci ANO, SPD i Motoristů
Pod novelou jsou podepsáni Radek Vondráček a David Pražák z ANO, Marie Pošarová za SPD a Filip Turek za Motoristy sobě. Redakce iROZHLAS.cz požádala o komentář první z uvedených, odpověď ale nedostala.
Pokud by návrh prošel v podobě, v jaké byl předložen, šlo by o výrazné zúžení dosavadní protistřetové úpravy. Zákaz by už nebyl plošný a na část dotací by se vůbec nevztahoval, což z novely dělá jeden z nejspornějších legislativních návrhů kolem Agrofertu a premiéra Babiše za poslední dobu.