Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ve čtvrtek zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. I přes zpomalující růst eurozóny převáží obava z inflace a snaha nepřipustit opakování opožděné reakce z let 2021 až 2022.
Preventivní krok kvůli inflaci
Současné utažení měnových podmínek je podle zdroje zpracovaného Kurzy.cz spíše preventivní. ECB se rozhoduje v situaci, kdy jí stále chybí klíčová data o mzdovém vývoji, a proto nechce čekat na okamžik, kdy by se inflační tlaky mohly ukázat jako silnější, než nyní předpokládá.
Centrální banka se tím snaží vyhnout scénáři, který evropské ekonomice před dvěma lety přinesl nepříjemné zpoždění v reakci na energetický šok. Tehdy inflace vzrostla výrazně víc, než se čekalo, a ECB podle autorů reportu reagovala pomalu.
Trhy nyní podle reportu započítávají dokonce tři další zvýšení sazeb. Odhad zmíněného zdroje je opatrnější: počítá se zvýšením nyní a ještě jedním v září, zatímco v červenci se změna nečeká.
Inflace zůstává vysoko, sleduje se jádrový vývoj
Inflace v eurozóně v květnu stoupla na 3,2 procenta meziročně. Šlo o nejvyšší úroveň od září 2023. Jádrová inflace se současně zvýšila z 2,2 na 2,5 procenta, což potvrzuje, že cenové tlaky nejsou omezené jen na energie.
Podle zdroje je důležitý také vývoj inflačních očekávání, která sice reagují na aktuální data, ale sama o sobě nejsou spolehlivým prediktorem. Klíčová proto bude nová prognóza ECB, zejména její pohled na jádrovou inflaci, tedy složku očištěnou o ceny energií.
ECB bude publikovat novou prognózu právě na nadcházejícím zasedání. Očekává se mírné zhoršení výhledu růstu HDP a zároveň vyšší odhad inflace pro rok 2027, který by se měl podle reportu posunout do pásma 2,4 až 2,5 procenta meziročně.
Riziko pro růst i mzdovou dynamiku
Nejistota kolem dalšího vývoje ekonomiky eurozóny zůstává vysoká. Report upozorňuje, že současná energetická a geopolitická situace může negativně zasáhnout sektor služeb i výkon celé ekonomiky. Tím by se mohl utlumit i růst mezd, který je pro ECB důležitým signálem.
Právě mzdová dynamika může být podle autorů jedním z rozhodujících faktorů pro další kroky banky. Bez jejího jasnějšího obrazu se ECB pohybuje mezi dvěma riziky: příliš slabou reakcí na inflaci a naopak přílišným utažením, které by zbytečně brzdilo hospodářství.
Ve hře je i vývoj na Blízkém východě. Podle reportu může další eskalace konfliktu ovlivnit ceny energií i tržní očekávání a tím zkomplikovat rozhodování centrální banky v dalších měsících.
Další postup může být opatrnější
Vedle čtvrtečního kroku se tak pozornost soustředí hlavně na tón komunikace. Očekává se spíše jestřábí rétorika, tedy důraz na boj s inflací a otevřenost k dalšímu zpřísňování, pokud nová data neukážou výraznější zlepšení.
Další zvýšení sazeb report očekává až v září. Do té doby by ECB měla mít k dispozici novou prognózu, údaje o mzdách i jasnější představu o dopadech blízkovýchodního konfliktu. Právě tato kombinace údajů má rozhodnout, zda banka v utažení pokračuje, nebo začne brzdit.
Současná situace tak staví ECB do obtížné rovnováhy. Na jedné straně stojí stále zvýšená inflace, na druhé straně slabší růst a obavy z negativních rizik pro ekonomiku eurozóny. Výsledek čtvrtečního zasedání má naznačit, jak moc je banka ochotná upřednostnit boj s cenami před podporou hospodářského výkonu.