Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje omezit veřejný přístup k citlivým údajům o firmách a jejich zástupcích. V návrhu takzvaného Podnikatelského balíčku počítá s tím, že osobní data členů statutárních orgánů i skutečných majitelů by nebyla volně dostupná v rejstřících a evidence by se zpřístupňovala jen po prokázání oprávněného zájmu.
Podle MPO má jít o reakci na rizika zneužití osobních údajů. Resort v odůvodnění uvádí mimo jiné katalogové podvody, cílené obtěžování, krádeže identity, stalking nebo obchodování s osobními daty. Změna podle ministerstva souvisí i s tím, že o větší ochranu údajů podnikatelů dlouhodobě usilují zástupci podnikatelských svazů.
Balíček má 13 opatření
Podnikatelský balíček obsahuje celkem 13 námětů včetně návrhů řešení a určených gestorských resortů. Ministerstvo uvedlo, že materiál vznikl na základě podnětů odborné veřejnosti, zástupců podnikatelských reprezentací i dalších ministerstev. Nyní jej poslalo do meziresortního připomínkového řízení, po němž má následovat projednání vládou.
MPO chce jednotlivé změny prosadit do září příštího roku. Vedle utajení údajů v rejstřících balíček řeší také evidenci kontrol, pracovní trh, emisní reporting, havarijní plány i energetiku. Resort tak balíček staví jako širší soubor kroků, které mají podnikání administrativně odlehčit.
Kontroly podnikatelů na jednom místě
Jedním z hlavních návrhů je legislativní ukotvení informačního systému Jednotný portál evidence kontrol, zkráceně JePEK. Podle ministerstva má systém umožnit koordinaci a evidenci kontrol u podnikatelů na jednom místě, sdílení termínů i výsledků mezi úřady a jejich zpřístupnění podnikatelům v individualizované podobě. Pilotní provoz má začít v první polovině roku 2027 u kontrolních orgánů v gesci MPO.
Na trhu práce chce resort zjednodušit některé povinnosti zaměstnavatelů. Evidenci rizikových prací by už firmy nemusely vést zvlášť, ale promítla by se do Jednotného měsíčního hlášení. Změna má podle návrhu snížit administrativu a soustředit více informací do jednoho systému.
Další úprava se týká nástupu zaměstnanců do nové práce. Vstupní prohlídka u druhé rizikové kategorie by podle návrhu mohla být provedena také u praktického lékaře, nikoli jen u závodního či smluvního lékaře nového zaměstnavatele. MPO tím sleduje rychlejší a jednodušší nástup do zaměstnání.
Méně hlášení pro podniky a změny v energetice
Velké a střední podniky by měly u některých ekologických povinností hlásit méně často. Ministerstvo navrhuje, aby firmy nemusely průběžně oznamovat výsledky kontinuálního měření emisí a vypouštění odpadních vod. Údaje by dál sbíraly a uchovávaly, ale správním orgánům by je předávaly jen v určených intervalech nebo při šetření.
Do energetiky zasahuje balíček spíše okrajově, ale i zde navrhuje úlevy. Podniky budou nadále muset nechat zpracovávat a každoročně aktualizovat havarijní plány, už je však nebudou zasílat ministerstvu průmyslu. Změnit se má také limit pro stavby výrobny elektřiny považované za stavbu ve veřejném zájmu: vzrůst má z jednoho megawattu na 100 MW instalovaného výkonu.
Utajení údajů už řeší i novela o skutečných majitelích
Omezení veřejného přístupu k údajům firem není novou debatou. Už dříve vláda poslala do Sněmovny novelu, podle níž do evidence skutečných majitelů nahlédne jen ten, kdo prokáže oprávněný zájem. Ministerstvo spravedlnosti tehdy argumentovalo mimo jiné novými evropskými pravidly proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Kritici ale varují, že uzavření evidence ztíží kontrolu střetu zájmů a korupce. Iniciativa Odolné Česko upozornila, že přístup médií, neziskových organizací a akademiků se může omezit jen na témata spojená s praním špinavých peněz a terorismem. Právě z veřejně dostupných dat přitom v minulosti vyplynulo, kdo je veden jako skutečný majitel Agrofertu, což se stalo jedním z klíčových témat debaty o střetu zájmů Andreje Babiše.