Česká národní banka zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba od 19. června stoupne na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %. Pro krok hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
První změna po více než roce
Základní sazby se mění poprvé od loňského května. ČNB tak navazuje na období, kdy nejprve v reakci na inflaci sazby prudce zvedala, a od konce roku 2023 je postupně snižovala. Repo sazba se po předchozích úpravách dostala až na 3,5 % v květnu 2025, nyní se opět posouvá výše.
Od úrovně sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí úroky na spořicích účtech i na úvěrech. Vyšší sazby obvykle zdražují půjčky, ale zároveň zvyšují atraktivitu spoření. Centrální banka tím ekonomiku spíše přibržďuje a snaží se tlumit budoucí růst cen.
Co krok znamená pro banky a klienty
Na rozhodnutí ČNB zareagovala mBank, která od začátku července zlepší svůj spořicí účet. Mspořicí účet Plus nově nabídne úrok až 4,21 % ročně místo dosavadních 4,01 %. Vyšší sazba bude platit pro vklady do 250 tisíc korun, nad tento limit zůstávají dosavadní podmínky beze změny.
Výnos poroste také u tříměsíčního Dluhopisu republiky zvaného Flexi Bond. Jeho výnos je navázán na repo sazbu, a bude se proto po zvýšení základních sazeb automaticky zlepšovat.
Analytici čekají spíš jednorázový krok
Podle části ekonomů jde spíše o preventivní doladění měnové politiky než o začátek nového cyklu utahování. Miroslav Novák z Citfin uvedl, že ČNB může v případě potřeby sazby ve druhé polovině roku ještě mírně zvýšit, současný krok ale podle něj nepůsobí jako nástup delší série zvýšení.
Trh reakci na rozhodnutí hodnotil jako omezenou. Vít Hradil z Investiky uvedl, že kurz koruny vůči euru posílil jen o nízké jednotky haléřů, protože krok byl většinově očekáván.
Podobně i Komerční banka další růst sazeb prozatím nečeká. Ekonom Martin Gürtler upozornil, že centrální banka mohla zvýšení chápat jako pojistku proti inflačním rizikům, která se ale v posledních dnech mírně snížila po poklesu cen energetických komodit včetně ropy.
Výhled zůstává opatrný
Analytici se shodují, že sazby by měly na nové úrovni zůstat delší dobu. Komerční banka podle Martina Gürtlera nečeká jejich brzký návrat dolů a repo sazbu na 3,75 % vidí ve své prognóze po zbytek letošního i celý příští rok.
Petr Dufek z Banky Creditas připomněl, že ČNB se dívá hlavně dopředu. Podle něj je současná nízká inflace zčásti dána dočasnými vlivy, zejména odstraněním poplatků za obnovitelné zdroje energie a poklesem cen potravin. Zároveň upozornil na stále silnou inflaci ve službách.
Jan Bureš ze skupiny ČSOB pak uvedl, že další vývoj může být spojen spíše se stabilitou než s dalším zvyšováním. Podle něj může po odeznění inflačních tlaků přijít až v druhé polovině roku 2027 opět jen mírné snížení sazeb na 3,50 %, pokud se úroky delší dobu udrží na nynější úrovni.