Aleš Svoboda má velmi blízko k tomu, aby se stal druhým českým astronautem v historii. Podle zdrojů je česká orbitální mise na dosah, ale stále chybí poslední formální souhlas Multilateral Crew Operations Panel, který rozhoduje konsensem partnerů Mezinárodní kosmické stanice.
Poslední krok před startem
Evropská vesmírná agentura už s firmou Vast podepsala dohodu o realizaci české mise. Pokud panel dá očekávané zelené světlo, Svoboda se v příštím roce připojí k francouzskému astronautovi Thomasi Pesquetovi, jenž má být velitelem mise. Oba mají odstartovat na palubě lodi Crew Dragon vynesené raketou Falcon 9 společnosti SpaceX.
Cesta na oběžnou dráhu a spojení s ISS mají trvat zhruba 24 hodin. Jak Svoboda uvedl, jde o proces zahrnující výstup na orbitu, manévrování i samotné připojení k mezinárodní stanici. Podle dosavadních informací se přitom souhlas orgánu jeví jako velmi pravděpodobný, i když zatím není oficiálně potvrzen.
Výběr z desítek tisíc uchazečů
Svoboda se do finálního výběru dostal v konkurenci 22 500 uchazečů. Přihlášky podávali kandidáti z celé Evropy, mezi nimi i zhruba dvě stovky Čechů. Major Svoboda uspěl díky kombinaci odborných schopností, zkušeností armádního pilota a náročným fyzickým i psychologickým testům.
Za sebou má službu na stíhačkách JAS-39 Gripen i F-35. Právě tyto zkušenosti byly podle dostupných informací jedním z důvodů, proč v procesu obstál. Sám Svoboda už dříve řekl, že let do vesmíru vnímá jako splnění dětského snu a přirozené pokračování své kariéry.
Výcvik probíhá ve více fázích od roku 2024 do roku 2026. Astronauti se v něm učí postupy od startu přes průběh mise až po návrat na Zemi. Nyní má následovat specializovaná část zaměřená přímo na úkoly plánované na ISS.
Česká mise má přinést i vědecké experimenty
Projekt Česká cesta do vesmíru není jen o jednom letu. Podle dostupných informací zahrnuje také 13 vědeckých a technologických experimentů a má podporovat vědu, vzdělávání i rozvoj kosmického průmyslu v Česku. Iniciativu koordinuje ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem obrany.
Součástí programu jsou i aktivity pro děti a studenty. V rámci projektu SpaceBuzz například v Praze stojí 18metrová mobilní „raketa“ s VR simulátorem, který nabízí virtuální cestu do vesmíru. Program Zero-G zase umožnil 26 českým studentům zažít stav beztíže na palubě speciálně upraveného letounu Airbus A310.
Další výběr do letu Zero-G má začít na začátku příštího školního roku. Nový parabolický let je plánován na duben 2027, takže iniciativa má pokračovat i po případném startu Svobody k ISS. Podle jeho slov je právě inspirace mladých lidí jedním z hlavních cílů celé mise.
Symbolický odkaz na Vladimíra Remka
Pokud mise skutečně vyjde, Česko získá po téměř půlstoletí druhého astronauta. Dosud jediným československým a zároveň prvním astronautem státu mimo USA a Sovětský svaz byl Vladimír Remek, který v roce 1978 vzlétl do vesmíru na palubě lodi Sojuz v rámci mise Saljut 6.
Na tiskové konferenci v Praze převzal Svoboda od Remka i nášivku z jeho skafandru. Šlo o symbolické gesto, které připomnělo kontinuitu československé a české kosmonautiky. Podle Svobody je celá mise především příležitostí ukázat, že i malá země může mít ve vesmíru ambiciózní program a dát mladým lidem nový impuls k zájmu o technické obory.