Ukrajinský generální štáb k 22. červnu 2026 uvádí, že Rusko při válce proti Ukrajině přišlo už o 1 393 140 personálních ztrát a 12 050 tanků. Čísla jsou mimořádně vysoká, přesto ruský postup na frontě pokračuje a Kreml o podobných bilancích doma mlčí.
Je důležité hned na úvod dodat, že nejde o počet padlých. Kyjev do personálních ztrát započítává nejen mrtvé, ale také raněné, pohřešované a zajaté. Ukrajinská data proto vyjadřují celkový počet vojáků vyřazených z boje, nikoli pouze nenahraditelné ztráty.
Co znamená údaj o 1,4 milionu ztrát
Podle dřívějšího vysvětlení mluvčího ukrajinského generálního štábu Andrije Kovalova se personální ztráty dělí na nenahraditelné ztráty a takzvané sanitární ztráty, tedy raněné neschopné dalšího boje. Tím se vysvětluje, proč je ukrajinská statistika výrazně vyšší než odhady počtu mrtvých, které uvádějí nezávislé instituce.
Ty jsou sice nižší, ale stále šokující. Washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhadovalo ke konci roku 2025 téměř 1,2 milionu celkových ruských ztrát, z toho 275 000 až 325 000 mrtvých. Londýnský IISS zase pro rok 2025 uváděl více než 416 000 ztrát jen za jediný rok. Podle CSIS jde o rozsah ztrát, jaký velmoc neutrpěla od druhé světové války.
Ukrajina zároveň tvrdí, že jen za posledních 24 hodin přibylo dalších 1 190 ruských vojáků a jeden tank. Tento denní přírůstek se podle dřívějších odhadů CSIS pohybuje v dlouhodobém průměru a nevykazuje žádný zásadní zlom.
Tanky z fronty i ze skladů
Údaj o 12 050 zničených tancích je podle dostupných srovnání ještě výmluvnější. IISS před invazí odhadoval ruský aktivní tankový park na 3 143 strojů, ve skladech pak mělo být dalších zhruba 8 000 tanků různé provozuschopnosti. Ukrajinská bilance tak převyšuje nejen aktivní park, ale i starší součet aktivních a skladovaných kusů dohromady.
Rozdíly jsou částečně dány metodikou. Ukrajinské „bojové ztráty“ zahrnují širší kategorii než přístup IISS, které do listopadu 2024 napočítalo 4 042 nenahraditelně ztracených ruských tanků. I to je však více, než kolik jich Rusko mělo před válkou v aktivní službě.
Projekt Oryx, který uznává pouze vizuálně potvrzené ztráty, zaznamenal k 16. červnu 2026 u Ruska 14 044 ztracených tanků a obrněnců dohromady. U Ukrajiny evidoval 5 884 ztrát. I tato konzervativní data ukazují, jak nákladná je válka v technice i lidech.
Podle IISS Rusko mezi únorem 2022 a listopadem 2024 vytáhlo ze skladů asi 3 540 tanků, zatímco nových strojů vyrobilo přibližně 210. Poměr 17 : 1 vypovídá o tom, že ruská armáda stojí především na sovětském dědictví a postupně vyčerpává zásoby, které nashromáždila v minulosti.
Proč Kreml ztráty tají
Rusko své vojenské ztráty oficiálně nezveřejňuje. Po 4. březnu 2022 navíc vstoupily v platnost zákony, které za „vědomě nepravdivé informace“ o armádě umožňují ukládat až pět let vězení, v přitěžujících případech pět až deset let. Za „diskreditaci“ ozbrojených sil hrozí správní pokuty.
Podle údajů citovaných v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva bylo do května 2024 zahájeno 296 trestních kauz a téměř 9 500 správních řízení. Současně stát zablokoval nezávislé redakce, které se ztráty pokoušely počítat, včetně Mediazony a BBC Russian.
Pro Kreml je přiznání tak vysokých ztrát politicky citlivé. Podkopává obraz „kontrolované speciální operace“, komplikuje nábor a zvyšuje riziko nespokojenosti v regionech, odkud armáda bere nejvíce mužů. Právě proto jsou ukrajinské denní souhrny v Rusku tak toxické téma.
Válka dál postupuje po metrech
Přes mimořádné ztráty ruské ofenzivy pokračují. CSIS popisuje postup u Pokrovsku, Časiv Jaru nebo Kupjansku tempem 15 až 70 metrů denně. Od začátku roku 2024 Rusko získalo méně než 1,5 procenta ukrajinského území, tedy velmi málo vzhledem k ceně, kterou za to platí.
Analytici upozorňují, že ruské ztráty sice snižují kvalitu části pozemních sil, ale neznamenají vojenský kolaps. Letectvo a námořnictvo zůstávají podle IISS z velké části zachované a Moskva dál dokáže nahrazovat část ztrát z mobilizačních a skladových zdrojů.
Pro Evropu z toho plyne, že jde o průmyslově-opotřebovací konflikt, v němž rozhodují zásoby munice, schopnost vyrábět techniku a dostatek bezpilotních prostředků. V české debatě to znamená důraz na dlouhodobou podporu Ukrajiny, protivzdušnou obranu, munici a protidronové systémy.
Rusko tedy není vojensky zlomené. Cena za jeho postup je však mimořádně vysoká a každý den ukazuje, že Kreml platí za pokračující válku ztrátami, které doma nechce připustit ani nahlas pojmenovat.