Pražský soud uložil vyšetřovatelce Janě Michálkové peněžitý trest 40 tisíc korun za to, že podle verdiktu neumožnila oběti znásilnění nahlásit závažnou trestnou činnost. Rozsudek je zatím nepravomocný. Spoluobžalovanému policejnímu operativci Janu Dalešickému soud stíhání zastavil.
Případ se týká nočního oznámení z 1. června 2023, kdy dvaadvacetiletá dívka přijela z Liberecka na služebnu na Pankráci a tvrdila, že ji muž dva dny znásilňoval ve své dílně, bil ji železnou tyčí, mučil paralyzérem a držel přivázanou na řetězu. Přivezla s sebou i tašku s oblečením, které měla při činu na sobě. Výjezdová skupina vedená Michálkovou však jejímu oznámení podle soudu neuvěřila a výpověď opakovaně zpochybňovala.
Výslech, který soud označil za necitlivý
Podle soudkyně Simony Heranové policisté nepostupovali citlivě a porušili pravidla pro výslech zvlášť zranitelné oběti. Dívka byla podle rozsudku po zhruba tříhodinovém výslechu přesvědčena, aby podepsala protokol, v němž uvedla, že se jí nic nestalo a že se sexem souhlasila. Soudkyně uvedla, že oznamovatelčina výpověď sice působila zmateně, ale část jejího tvrzení se později potvrdila.
Heranová zdůraznila, že policisté museli zohlednit bezprostřednost oznámení i citlivost situace. Zmínila také, že žena byla uživatelka pervitinu a provozovala sex za peníze, což ale podle soudkyně neznamená, že nemůže být obětí znásilnění. Naopak připomněla, že právě takové ženy bývají pachatelem vnímány jako zranitelné a často se bojí, že jim nikdo neuvěří.
Sporná výhrůžka vazbou
Obžaloba tvrdila, že policisté ženě vyhrožovali vazbou, pokud své tvrzení neodvolá. Sama poškozená upřesnila, že jí Michálková po pozitivním testu na metamfetamin řekla, že by potřebovala 24 hodin na vystřízlivění, aby říkala pravdu. Dívka to prý chápala jako pohrůžku a raději výpověď změnila, aby mohla odejít domů.
Podle soudkyně by prokázaná výhrůžka znamenala závažnější trestný čin než nedbalostní maření úkolu úřední osoby. V takovém případě by podle ní mohlo jít o úmyslné zneužití pravomoci úřední osoby, případně o vydírání. Oba obžalovaní však vinu odmítají.
Proč padl rozdílný verdikt
Státní zástupce Radek Klvaňa žádal pro oba policisty peněžitý trest 20 tisíc korun a připomínal, že posláním policie je „pomáhat a chránit“. Podle něj obžalovaní způsobili, že se případ dál neprověřoval a došlo ke zpoždění odhalení závažné trestné činnosti. Tvrdil také, že kdyby policisté postupovali řádně, mohli zabránit dalšímu útoku téhož pachatele na čtrnáctiletou dívku.
Soud nakonec uložil přísnější trest jen Michálkové, protože na rozdíl od Řízka podle soudkyně neprojevila sebereflexi ani lítost a poškozené se neomluvila, přestože k tomu měla příležitost. U Dalešického soud dospěl k závěru, že jeho jednání nebylo trestným činem ani přestupkem, a věc postoupí policii k možnému kázeňskému řešení.
Další postup i dřívější dohoda s prokurátorem
Již dříve uzavřel Lukáš Řízek se státním zástupcem dohodu o vině a přijal trest 20 tisíc korun. Michálková dnes závěrečnou řeč nevyužila s tím, že nechce plýtvat penězi daňových poplatníků. Oba policisté zpochybňují, že by zanedbali své povinnosti, a kritizují práci státního zástupce i Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Případ mezitím dospěl až k odsouzení skutečného pachatele. Liberečtí policisté později výpověď znásilněné dívky potvrdili při vyšetřování dalšího útoku a Krajský soud v Liberci mu uložil trest 10,5 roku vězení za znásilnění, zbavení osobní svobody a nedovolené ozbrojování. Současně mu nařídil ústavní léčení.
Podle spisu muž předem zaplatil ženě, která společnost dívek nabízela i dalším zájemcům, dívky ale netušily, jaké zacházení je u něj čeká. Právě první oznámení na pražské služebně se tak stalo klíčovým bodem celého případu – a také důvodem, proč nyní soud řešil postup policejní hlídky.