Vládní poslanci předložili novelu zákona o střetu zájmů, kterou právníci i protikorupční aktivisté označují za výrazné změkčení pravidel. Podle nich by mohla otevřít cestu k dotacím a veřejným zakázkám firmám Andreje Babiše a zároveň zkomplikovat zpětné vymáhání části už vyplacených peněz.
Novela by zúžila zákaz na nejvyšší úředníky
Současný zákaz by se podle návrhu nevztahoval na všechny veřejné funkcionáře, ale jen na ty, kteří stojí přímo v čele úřadu rozhodujícího o dotacích či zakázkách. Návrh také výslovně vymezuje, že se pravidla mají týkat pouze nenárokových dotací, a rozšiřuje je na obecní zastupitele.
Pokud by firma veřejného funkcionáře dotace nebo zakázky čerpala, nově by to musel uvést v majetkovém přiznání. Pod návrhem jsou podepsáni Radek Vondráček a David Pražák z ANO, Marie Pošarová z SPD a Filip Turek za Motoristy.
Právník Petr Bezouška z Univerzity Palackého v Olomouci pro Novinky uvedl, že jde o „obrovské změkčení“ a „velkou laskavost pro Babiše“. Podle něj by se tím otevřela cesta k tomu, aby firmy spojené s politiky mohly dál čerpat veřejné peníze bez dosavadních překážek.
Babiš by byl podle právníků „úplně venku“
Bezouška tvrdí, že Andrej Babiš by z nové úpravy vyšel bez omezení, protože nestojí v čele úřadu, který o dotacích rozhoduje. „Babiš nestojí v čele žádného úřadu, který by do toho spadal. Byl by z toho úplně venku,“ řekl serveru Novinky.cz.
Na podobném postoji je podle ústavního právníka Ondřeje Preusse patrný skutečný záměr návrhu. Ten označil novelu za skandální a podotkl, že se mu nejeví jako snaha chránit veřejný zájem. „Mezi řádky je naprosto zřejmé, že jde spíše o zájmy konkrétní korporace,“ uvedl.
Jádrem sporu zůstává dlouhodobý střet zájmů Andreje Babiše a proplácení dotací holdingu Agrofert. Po znovuzvolení Babiš část svého byznysu vložil do svěřenského fondu, ale podle kritiků není dodnes jasné, zda je toto řešení dostatečné.
Sporné dotace a hrozba neproplacení z EU
Podle právníků by změna mohla přinést problém i u evropských dotací. Český stát by podle navržených pravidel mohl peníze vyplácet, ale Evropská unie by je následně nemusela proplatit, pokud by podle svého práva dospěla k závěru, že je v systému střet zájmů.
Bezouška i Preuss upozornili, že by se tak Česko dostalo do situace, kdy by veřejné peníze mohly odejít z národního rozpočtu, ale zpět z Bruselu by už neplynuly. To by podle nich znamenalo další právní i finanční komplikace.
Zkrácení lhůty by mohlo zastavit vymáhání miliard
Nejspornější částí návrhu je zkrácení lhůty pro zpětné vymáhání dotací ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu. Poslanci navrhují zkrátit ji z deseti na čtyři roky a tuto změnu uplatnit zpětně.
Podle Bezoušky by tím padla možnost vymáhat miliardové dotace vyplacené Agrofertu v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl Babiš premiérem. „Byla by vyloučená možnost zpětného vymáhání,“ řekl.
Preuss považuje takové omezení za bezdůvodné a připomíná, že nejde o drobnou procesní úpravu, ale o zásah, který by mohl definitivně znemožnit nápravu případně neoprávněně vyplacených peněz. V návrhu se přitom uvádí, že současná desetiletá lhůta je „neúčelně dlouhá“.
Kritika z Transparency International, Pirátů i STAN
Proti návrhu se ostře vymezila i protikorupční organizace Transparency International. Její ředitel české kanceláře David Kotora uvedl, že poslanecký návrh mohl být zvolen i proto, aby se vyhnul meziresortnímu připomínkovému řízení a urychlil změnu ve prospěch premiéra Babiše.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, byla zde zřejmá snaha vyhnout se meziresortnímu připomínkovému řízení,“ řekl Kotora Novinkám. Podle něj je záměr návrhu zřejmý: pomoci především Andreji Babišovi, který je podle organizace ve střetu zájmů.
Výhrady přišly také od opozice. Pirátský poslanec Ivan Bartoš napsal, že „právní stát se otřásá v základech“, a poslanec STAN Karel Dvořák obvinil předkladatele z toho, že se snaží změnou zákona obejít problém s dotacemi pro Babišovy firmy.
Současná pravidla o střetu zájmů vznikala právě v reakci na Babišovo podnikání v politice a takzvaný Lex Babiš měl zabránit tomu, aby veřejný funkcionář prostřednictvím svých firem čerpal veřejné peníze. Nyní se ale Sněmovna může začít zabývat návrhem, který by tato omezení výrazně oslaboval.