Švédská vláda vyzvala další státy Evropské unie, aby se aktivněji zapojily do zásahů proti ruské stínové flotile. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové nestačí deklarovaná podpora Ukrajině na jednáních a v médiích, pokud ji země nepřetaví i do konkrétních kroků na moři.
Výzva k tvrdšímu postupu proti ruským lodím
Stockholm chce, aby více zemí zasahovalo proti plavidlům, která podle něj pomáhají Kremlu obcházet sankce. Švédská ministryně zahraničí spolu s ministrem civilní obrany Carlem-Oskarem Bohlinem kvůli tomu adresovala dopis šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové.
Malmer Stenergardová ve zpravodajství švédské veřejnoprávní televize SVT řekla, že boj proti Rusku má být společným úkolem. Zároveň ale naznačila, že některé země se podle ní angažují méně, než by mohly.
„Vyzýváme ostatní země EU, aby dostály krásným slovům, která pronášejí… Pak to ale musí prokázat i činy,“ uvedla ministryně. Operace proti stínové flotile podle ní musejí probíhat v souladu s mezinárodním právem.
Švédské zásahy už lodě prodražují
Švédské úřady od března zadržely pět lodí podezřelých ze spojení se stínovou flotilou. Podle ministryně to už má praktické dopady, protože některá plavidla volí delší a dražší trasy, aby se švédským vodám vyhnula.
„Už teď vidíme, jak tato plavidla volí nákladnou objížďku. Stojí je to více paliva i času,“ řekla Malmer Stenergardová. Dodala, že právě v momentě, kdy lodě změní trasu, by podle ní měly zasáhnout i další země, kolem nichž pak proplouvají.
Podle švédské vlády by takový postup mohl zvyšovat tlak na Rusko i náklady spojené s přepravou jeho ropy. Plavidla stínové flotily slouží k obcházení sankcí a často plují pod vlajkami jiných států. Bývají zároveň ve špatném technickém stavu.
Omezená ochota dalších států
Švédsko je v této taktice v rámci EU zatím poměrně osamocené. Jen málo dalších států proti lodím stínové flotily aktivně zasahuje, přestože je podle Stockholmu sledují i jiné pobřežní státy. Ministryně nechtěla jmenovat konkrétní země, které mají udělat více, ale dala najevo, že očekává širší zapojení.
Švédská kritika mohla mířit například na Dánsko, které se dosud ke stejným akcím nepřipojilo, i když lodě ruské stínové flotily podle zdroje sleduje každý den. Naopak v sobotu zadržely jeden tanker britské síly v Lamanšském průlivu.
Podobné kroky už dříve podnikly také úřady v Belgii a Francii. Zdrženlivější je podle zdroje Estonsko, a to poté, co některá plavidla začaly doprovázet ruské válečné lodě nebo se na jejich palubách objevili ozbrojenci.
Dlouhodobý tlak na Moskvu
Malmer Stenergardová kritizuje vlády, které podle ní Rusko dostatečně netlačí a málo podporují Ukrajinu, dlouhodobě. Už loni v listopadu prohlásila, že jde o ruskou válku a Rusko za ni zaplatí.
V tehdejším vyjádření také uvedla, že se ruská ekonomika zhoršuje a situace není podle ní tak dobrá, jak Moskva tvrdí. „Zajistíme, abychom vám to ještě osladili a aby se situace Ukrajiny zlepšila,“ řekla tehdy ministryně směrem k Vladimíru Putinovi.
Současná výzva má podle Stockholmu přimět další evropské státy, aby podpořily sankční režim konkrétními zásahy na moři. Švédsko tím dává najevo, že podle něj nestačí pouze politická prohlášení, ale je potřeba i praktický postup proti lodím, které pomáhají financovat ruskou válku proti Ukrajině.