Ukrajina v noci na 18. června podnikla dosud největší dronový útok na Moskvu od začátku války. Podle ruských úřadů mířilo na metropoli nejméně 194 bezpilotních letounů a po celé zemi bylo sestřeleno 555 dronů. Nad jižní částí města se zvedal hustý černý dým z rafinerie Kapotňa, která podle dostupných informací hořela už podruhé během tří dnů.
Rekordní noc nad ruskou metropolí
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila většinu dronů. Přesto se část z nich dostala až k Moskvě a její širší oblasti, kde úřady hlásily 17 zraněných včetně dvou dětí a také poškození obytného domu.
Provoz čtyř moskevských letišť byl dočasně zastaven. Šlo o Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij. Deník Kommersant napsal, že v důsledku omezení vzniklo přes 500 zpožděných nebo zrušených letů.
Útok měl podle ruských i ukrajinských zdrojů bezprecedentní rozsah. Dosavadní maximum v oblasti Moskvy představoval březnový útok, při němž nad Moskevskou oblastí operovalo 91 dronů. Nynější vlna tak tento rekord více než dvojnásobně překonala.
Kapotňa jako citlivý cíl
Rafinerie Kapotňa patří mezi klíčové body moskevské energetické infrastruktury. Podle agentury Reuters v roce 2024 zpracovala 11,6 milionu tun ropy a vyrobila 2,9 milionu tun benzinu a 3,2 milionu tun dieselu. Zároveň dodává letecké palivo pro všechna čtyři moskevská letiště.
První zásah přišel už 16. června a druhý následoval o dvě noci později. Prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy útok na rafinerii označil na síti X za „spravedlivou odpověď“ na ruský úder, který poškodil Kyjevsko-pečerskou lávru, památku zapsanou na seznamu UNESCO.
Praktické důsledky se podle dostupných informací projevily okamžitě. Už po prvním zásahu zavedla společnost Tatnefť celostátní limity na nákup pohonných hmot. Moskva sice tvrdila, že čerpací stanice fungují normálně, omezení prodeje benzinu ale naznačuje, že zásah do energetické infrastruktury se projevil i mimo samotný požár.
Kyjev sází na hluboké údery
Ukrajina podle vlastních údajů systematicky rozšiřuje dosah svých hlubokých úderů. Ministerstvo obrany uvádí, že se vzdálenost těchto zásahů zvýšila zhruba z 650 kilometrů v roce 2022 na přibližně 1 750 kilometrů v roce 2026.
Součástí této strategie je doktrína označovaná jako „Drone Line“. Podle ukrajinské strany ji tvoří více než tisíc specializovaných posádek, které kombinují frontové dronové operace s údery na týlovou infrastrukturu hluboko v Rusku.
Útoky na ruské rafinerie se podle Reuters od začátku roku 2026 zdvojnásobily. Zásah v Moskvě tak zapadá do širšího trendu, v němž se Ukrajina snaží oslabovat ruské zázemí, logistiku i finanční zajištění války.
Brusel, obrana a tlak na spojence
Ve stejný den, kdy nad Kapotňou stoupal dým, jednal Zelenskyj v Bruselu. Setkání v rámci rámštejnského formátu přineslo podle dostupných informací konkrétní výsledky a Ukrajina s Německem podepsala dohodu o rozvoji protibalistických schopností.
Zelenskyj zároveň uvedl, že výsledky jednání mají být vidět do zimy. Záběry hořící moskevské rafinerie přitom podle zdrojů působily jako silný argument v jednáních o další podpoře, protože ukazují schopnost Ukrajiny zasahovat protivníka hluboko v týlu.
V Bruselu zazněl i signál z americké strany. Ministr obrany Hegseth oznámil šestiměsíční přezkum amerických sil v Evropě, což zatím neznamená stažení vojáků, ale podle AP ukazuje na snahu Washingtonu, aby Evropané převzali větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Pro evropské státy to znamená rostoucí tlak na investice do protivzdušné obrany, munice a logistiky. Zatímco dým nad Kapotňou postupně mizí, otázka zůstává stejná: jak dlouho ještě dokáže válka zasahovat i do míst, která dosud působila nedotknutelně.