Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. O rozhodnutí informovala mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se tento režim prodlužoval vždy jen o šest měsíců, nyní jde o výrazně delší politický závazek, který má udržet tlak na Moskvu.
Formální potvrzení ale ještě není hotové. Prodloužení musí schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. K prodloužení sankcí je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky, což v minulosti proces často komplikovalo.
Čeho se prodloužení týká
Roční prodloužení se vztahuje na takzvané sektorové sankce. Ty míří na celé části ruské ekonomiky a zahrnují finanční sektor, dopravu, energetiku, průmyslové zboží i obranné produkty. Sankce v jednotlivých balíčcích měly původně platit do 31. července.
Evropská unie dosud přijala 20 balíků těchto opatření. Evropská komise navíc nedávno navrhla už 21. balík a členské státy doufají, že se ho podaří schválit ještě před letní pauzou do konce července.
Změna oproti dosavadní praxi
Prodlužování sankcí se dosud odehrávalo v šestiměsíčních intervalech. Podle informací z Bruselu bylo nynější rozhodnutí přijato jako politický krok, který má prodloužit účinnost opatření na delší dobu a snížit nutnost častého znovuotevírání tématu.
V minulosti proti podobným krokům často vystupovalo Slovensko a Maďarsko. Budapešť navíc odmítala i prodloužení na 12 měsíců, které prosazovaly jiné členské státy. Podle dostupných informací se nyní situace změnila s nástupem nového premiéra Pétera Magyara.
Rozhodnutí lídrů tak zatím znamená především politickou shodu, nikoli úplně uzavřený proces. Definitivní podobu prodloužení musí ještě potvrdit Rada EU, teprve poté bude roční prodloužení sankcí plně platit.