Česká reprezentace remizovala na mistrovství světa s Jihoafrickou republikou 1:1 a její postup do další fáze turnaje se výrazně vzdálil. Po slibném začátku zápasu přišel útlum, pasivita a nakonec i vyrovnání soupeře, které znovu otevřelo otázku, co je s českým týmem na šampionátu špatně.
Výsledek znamená, že naděje na pokračování ve skupině nyní stojí především na utkání s Mexikem. Pokud Češi nezvládnou ani závěrečný duel, bude podle dostupných signálů na místě vrátit se k tomu, co mužstvo na turnaj vlastně dostalo, a co mu naopak v rozhodujících chvílích chybí.
Dobrá úvodní pasáž, pak ústup dozadu
Češi přitom vstoupili do utkání aktivně a v první části si dokázali vytvořit zajímavé momenty. Místo toho, aby po rychlém vedení pokračovali v tlaku, stáhli se do hlubokého bloku a nechali soupeře hrát. Právě to se později ukázalo jako zásadní problém, protože Jihoafričané dostali prostor a postupně se dostávali do hry.
Podle popisu zápasu se český tým znovu dopustil stejné chyby jako v předchozím utkání proti Jižní Koreji. Tam také vedl, ale neudržel příznivý stav. Tentokrát se scénář opakoval a pasivní přístup české obrany pomohl soupeři vrátit se do zápasu, přestože Jihoafrická republika v ofenzivě nepůsobila nijak suverénně.
V první části se mezi nejvýraznější hráče zařadili zejména Adam Hložek, Patrik Schick a Michal Sadílek. Zaujala také přihrávka Alexandera Sojky, který se na turnaji podle všeho profiluje jako jeden z nejviditelnějších hráčů českého výběru. Přesto Češi místo dalšího navýšení skóre začali couvat a čekat, co přijde.
Změny v sestavě přinesly energii, ale ne jistotu
Trenér Miroslav Koubek udělal oproti prvnímu zápasu několik změn a části fanoušků tím překvapil. Do sestavy se nedostali Tomáš Souček, Lukáš Provod ani Michal Šulc, naopak od začátku nastoupili například Vladimír Darida, Adam Hložek a Lukáš Červ. Už před zápasem se přitom spekulovalo, že by českému týmu mohla pomoct výšková převaha a větší důraz směrem dopředu.
Právě nově nasazení hráči v úvodu oživili český výkon. Tým působil rychleji, přímočařeji a Jihoafričané nestíhali zachytávat pohyb za obranu. Gól Michala Sadílka přišel po akci, kterou výrazně podpořil Alexandr Sojka, a zdálo se, že se český plán začíná naplňovat. Jenže místo dalšího tlaku přišlo opět stažení a opatrnost.
Hráči jako Hložek nebo Schick sice měli zajímavé momenty, ale neprosadili se v klíčových chvílích. Schick podle popisu působil místy ztraceně, Hložkovi chyběla rychlost k využití některých situací. Česká ofenziva tak zůstala spíš u náznaků než u druhé branky, která by zápas mohla definitivně zlomit.
Penalta změnila průběh a rozhodla o remíze
Do druhého poločasu vstoupili Češi znovu aktivně a měli další šance. Schick mohl skórovat hlavou, Darida se dostal k několika zakončením a Koubek reagoval dalšími střídáními, včetně příchodu Šulce, Součka a Provoda. Změny však nepřinesly větší kontrolu nad zápasem a hra se znovu vyrovnala.
Rozhodující moment přišel po střele jednomu z jihoafrických hráčů, která zasáhla ruku Šulce. Rozhodčí Tori Pensová nařídila penaltu a Jihoafrická republika ji proměnila, čímž srovnala na 1:1. Pensová, která podle zdrojů pískala mistrovství světa jako teprve druhá žena v historii, zvládla utkání bez větších problémů.
V závěru zápasu se sice Češi ještě pokusili o aktivnější hru, ale přišlo to příliš pozdě. Otevřenější přístup zároveň nabídl soupeři více prostoru k brejkům. Konečná remíza 1:1 byla vzhledem k průběhu zasloužená a českému týmu výrazně zkomplikovala cestu turnajem.
Postup drží jen matematická naděje
Situace ve skupině je po tomto výsledku složitá. Češi mají po dvou zápasech jen bod a jejich další osud závisí na výsledku proti Mexiku. Podle dostupných informací přitom stále existuje i možnost postupu ze třetího místa, ale bez úspěchu v závěrečném duelu bude šance jen velmi tenká.
Zápas znovu otevřel i širší debatu o stavu českého fotbalu. Kritika se tentokrát netýká jen výkonu v jednom utkání, ale spíš dlouhodobějšího stylu hry, který tým na šampionát přivedl. Podle analýzy zdrojového komentáře není problém jen v trenérovi nebo taktice, ale také v práci s mládeží a v celkovém nastavení systému.
Jedním z mála pozitiv z utkání tak zůstává výkon několika jednotlivců, především Alexandera Sojky, který zaujal už podruhé. Právě podobné momenty mohou být pro český tým do budoucna důležité, i když v tuto chvíli převažuje zklamání z promarněné příležitosti a z dalšího ztraceného vedení.