Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS ponese šest experimentů připravených převážně brněnskými univerzitami a firmami. Vědci chtějí ve vesmíru zkoumat vše od stresu a imunity přes chování řas a klíčení ječmene až po fungování nanobotů.
Podle serveru Česká cesta do vesmíru je na let připravován armádní pilot a záložní astronaut Aleš Svoboda, jehož cesta na ISS ještě čeká na schválení pěti mezinárodních partnerů stanice. Pokud vše projde, let by se měl uskutečnit v druhé polovině příštího roku.
Výzkum stresu a imunity v mikrogravitaci
Jedním z klíčových projektů je experiment Cancer, který připravuje Masarykův onkologický ústav. Odborníci chtějí sledovat, jak stres, mikrogravitace a další podmínky pobytu ve vesmíru ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni.
Výsledky mají pomoci lépe porozumět tomu, jak vesmírné prostředí narušuje imunitní rovnováhu a jak může dlouhodobě působit na zdraví astronautů. Výzkum má zároveň přinést poznatky využitelné i pro medicínu na Zemi.
Řasy proti marsovským solím
Mendelova univerzita se společnostmi Extremo Technologies a ICE Cubes Services se zaměří na řasu Desmodesmus armatus. Vědci budou zkoumat její přežití a odolnost vůči chloristanům, tedy solím, které se přirozeně vyskytují na Marsu a komplikují budoucí pěstování rostlin i práci s vodou.
Experiment má ověřit také možnost takzvaného biominingu těžkých kovů. Řasy dokážou akumulovat měď, nikl a kadmium, a tím mohou pomoci tyto látky z prostředí zachytávat nebo odstraňovat.
Digitální dvojník těla a tričko pro měření stresu
Vysoké učení technické v Brně spolu s Mendelovou univerzitou připravuje projekt Icarus Armor, který má vytvořit digitální dvojník lidského těla. Systém sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy.
Technologie má v budoucnu pomáhat s předpovědí únavy i špičkové výkonnosti. Využití se předpokládá nejen u astronautů, ale také u řidičů, sportovců nebo lidí v náročných profesích, kde rozhodují přesné reakce a odolnost vůči zátěži.
Masarykova univerzita, VŠB – Technická univerzita Ostrava a firmy EGMedical a G. L. Electronic zase vyvíjejí speciální tričko se senzory. To má snímat děje v těle a pomocí matematického modelu předpovídat stresovou reakci.
Podle vědců může být takový systém užitečný pro záchranáře, lékaře i piloty, tedy v profesích, kde je důležité rychlé a spolehlivé rozhodování pod tlakem. Na ISS se má ukázat, zda technologie funguje i v extrémních podmínkách vesmírného letu.
Ječmen a nanoboty pro vesmír i Zemi
Brněnská společnost S.A.B. Aerospace spolu s Českým institutem výzkumu pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci připravuje projekt PUMR-B. Ten zkoumá klíčení jarního ječmene v mikrogravitaci a má pomoci vyšlechtit odolnější a univerzálnější rostliny.
Takový výzkum je důležitý pro budoucí vesmírné zemědělství, ale i pro pěstování plodin v méně příznivých podmínkách na Zemi. Vědci chtějí zjistit, jak se rostliny chovají v prostředí, kde na ně nepůsobí běžná gravitace.
Šestici doplňuje experiment Conrex od VŠB – Technické univerzity Ostrava a brněnské firmy TLR Space. Ten bude testovat fungování nanobotů ve vesmíru a jejich ovládání pomocí magnetického pole.
Microskopičtí roboti mají být schopni čistit těžko přístupná místa a likvidovat nebezpečné biofilmy. Do budoucna by mohli najít využití v medicíně, úpravnách pitné vody, potravinářských provozech i klimatizacích.
Brněnské projekty tak ukazují, že český výzkum míří na ISS s velmi praktickými cíli. Od kosmu až po běžný provoz na Zemi mají výsledky pomoci medicíně, průmyslu i bezpečnosti práce.