Česká národní banka může už příští týden po delší pauze zvýšit úrokové sazby. Guvernér Aleš Michl uvedl, že argumenty pro zpřísnění měnové politiky zesílily a že červnový krok je reálnou možností.
Bankovní rada bude o nastavení sazeb rozhodovat ve čtvrtek 18. června a zasedání se má zúčastnit všech sedm členů. Základní sazba je nyní na 3,5 procenta, kde ji centrální banka drží od loňského května.
Michl mluví o silnějších inflačních rizicích
V rozhovoru pro Bloomberg Michl řekl, že „argumenty pro zvýšení sazeb zesílily“ a že červnový krok je nyní reálnou variantou. Současně zdůraznil, že politická prohlášení na rozhodnutí ČNB nebudou mít vliv a že centrální banka zachová nezávislost.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se pozornost bankéřů soustředí především na výhled inflace. V Česku sice spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly jen o 2,1 procenta, tedy mírně nad dvouprocentním cílem ČNB, ale centrální bankéři sledují i rizika do dalších měsíců.
Michl zároveň uvedl, že rozhodnutí ČNB nebude zásadně určovat ani čtvrteční krok Evropské centrální banky. Ta podle očekávání zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu, ale česká centrální banka má podle guvernéra vycházet především z vlastního posouzení rizik.
Kritika od vlády a obavy z dražších hypoték
Debata o sazbách se v posledních dnech vyostřila i kvůli výhradám premiéra Andreje Babiše, který kritizoval vysoké sazby hypoték. Podle něj není důvod, aby Česko mělo vyšší sazby než eurozóna. Michl naopak dal najevo, že politický tlak na rozhodnutí bankovní rady nepřipouští.
Na podobný vývoj upozornil i radní Jan Procházka. Pro Reuters řekl, že šance na ponechání sazeb beze změny a na jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu jsou podle něj vyrovnané. „Nemůžu teď říct, jestli chci zvýšení, nebo stabilitu. Je to opravdu padesát na padesát,“ uvedl.
Procházka zároveň naznačil, že případné zvýšení by nemuselo znamenat začátek nové série růstu sazeb. Mohlo by jít spíše o preventivní zásah, který by banka mohla později relativně rychle vrátit, pokud by se inflační vývoj uklidnil.
Co tlačí na rozhodování banky
Centrální bankéři sledují především to, zda se do cen dál promítnou rychlý růst mezd, oživení úvěrů a dražší energie. Vyšší sazby mají ekonomiku ochladit, protože zdražují úvěry a tlumí spotřebu i investice.
Obavy z nových inflačních tlaků posílily i v Evropě. ECB ve čtvrtek zvýšila sazby kvůli zdražování energií a dopadům konfliktu na Blízkém východě. Ten podle zdrojů oslabil dopravu v Hormuzském průlivu, kudy běžně proudí asi pětina světových dodávek ropy, což se promítlo do cen pohonných hmot.
V Česku se zatím situace jeví klidněji, ale i zde zůstává centrální banka opatrná. Inflace v květnu zpomalila z dubnových 2,5 procenta na 2,1 procenta, k čemuž přispěly hlavně levnější potraviny. Služby ale dál zdražují výrazněji a právě tento vývoj může být pro bankovní radu důležitý.
Co by změna znamenala pro domácnosti a firmy
Případné zvýšení sazeb by pro domácnosti a firmy znamenalo především signál, že levnější peníze zatím nepřicházejí. Hypotéky ani firemní úvěry by tak nemusely dál zlevňovat tak rychle, jak se ještě nedávno očekávalo.
Na druhé straně by z přísnější měnové politiky mohla krátkodobě těžit koruna. Při rozhodování ale bude podle všeho klíčové, jak bankovní rada vyhodnotí další vývoj cen v ekonomice a zda současné inflační tlaky považuje za dočasné, nebo trvalejší.
O definitivním směru měnové politiky tak rozhodne až červnové zasedání, které může po dlouhém období stability přinést první změnu sazeb od loňského května.