Nejméně 226 tisíc potvrzených ruských vojáků padlo ve válce proti Ukrajině, uvádí nová analýza BBC založená na otevřených zdrojích. Stanice zároveň upozorňuje, že skutečné ztráty mohou být výrazně vyšší, protože veřejně dohledatelné informace pokrývají jen část obětí.
Podle BBC se čísla opírají o údaje z ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů. Vojenští odborníci, na které stanice odkazuje, soudí, že takto lze zachytit jen 45 až 65 procent skutečného počtu padlých. Reálná bilance ruských obětí by se tak mohla pohybovat mezi 347 776 až 502 344 mrtvými.
Nejvíce obětí hlásí Baškortostán a Tatarstán
Z dostupných dat vyplývá, že nejvíce potvrzených padlých Rusů pochází z Baškortostánu, kde BBC eviduje zhruba deset tisíc jmen. Na druhém místě je Tatarstán s 8 759 identifikovanými oběťmi. V přepočtu na počet mužů v jednotlivých regionech pak podle stanice vycházejí nejhůře Tuvská, Burjatská a Altajská republika.
BBC v této souvislosti popsala i příběh Ališera Svirina, jemuž bylo v době ruské invaze na Ukrajinu čtrnáct let. O čtyři roky později se na sociálních sítích objevila jeho fotografie v uniformě s puškou. Podle stanice ji vojáci nesli i v pohřebním průvodu, protože Svirin se přidal k armádě a na začátku května padl. Pohřben byl na konci měsíce v Pavlovském Posadu v Moskevské oblasti.
Moskva posiluje protivzdušnou obranu na střechách domů
Vedle lidských ztrát pokračuje i vzdušná fáze války. Na sociálních sítích a v médiích se objevily záběry, podle nichž Rusko umisťuje systémy protivzdušné obrany Pancir na budovy v centru Moskvy. Jeden z nich měl být pomocí vrtulníku dopraven na střechu obytného domu ve čtvrti Sokolniky na severu metropole.
Podle dostupných informací jde o vylepšený systém Pancir SMD-E, určený k ničení vzdušných cílů na krátkou a střední vzdálenost. Ruská strana tím reaguje na rostoucí počet útoků bezpilotních letadel na cíle hluboko na ruském území. Současně ale podle ukrajinských i dalších komentátorů platí, že zbraně umístěné na civilních budovách z nich mohou činit legitimní vojenský cíl.
Ukrajina i OSN mluví o daleko vyšších ztrátách
Ukrajina se proti rozsáhlé ruské invazi brání už více než čtyři roky. Moskva své vojenské ztráty prakticky nezveřejňuje, Kyjev tak činí jen zřídka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letos v únoru uvedl, že od začátku invaze padlo kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, přičemž velký počet dalších je nezvěstných.
Do válečné bilance patří i civilní oběti. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině potvrdila od začátku invaze smrt nejméně 15 850 civilistů, včetně stovek dětí. Organizace zároveň upozornila, že skutečné počty budou vyšší, než se jí podařilo ověřit. Naprostá většina zabitých i zraněných civilistů byla zaznamenána v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na které útočí ruská armáda.
OSN zároveň uvedla, že její bilance nezahrnuje některá hlášení ruských úřadů o civilních obětech v Rusku, která nebyla schopna ověřit kvůli omezenému přístupu a nedostatku veřejně dostupných informací. I to podle organizace ukazuje, že skutečný rozsah lidských ztrát je pravděpodobně vyšší, než co zachycují oficiální souhrny.