Na dně Indického oceánu vědci narazili na mimořádně rozsáhlé „pohřebiště“ velryb, které se podle nich táhne v délce asi 1200 kilometrů. Lokalita v oblasti Diamantinského zlomu skrývá fosilie staré miliony let a zároveň ukazuje, jak velrybí těla po dopadu na dno oceánu vytvářejí svébytné hlubokomořské ekosystémy.
Fosilie staré miliony let
Mezi nejcennější nálezy patří fosilizovaná lebka vyhynulého druhu Pterocetus benguelae, která je podle vědců stará přibližně 5,3 milionu let. Badatelé zároveň popsali i dosud neznámý druh kytovce, který dostal jméno Pterocetus diamantinae podle oblasti nálezu.
Největší nalezené tělo patřilo pět metrů dlouhé plejtvákovité velrybě z antarktických vod. Podle vědců jde teprve o první náhled do lokality, která může skrývat další překvapení a výrazně doplnit poznání vývoje velryb v dlouhém časovém horizontu.
Živá společenství kolem velrybích ostatků
Ostatky velryb nejsou důležité jen jako fosilie, ale i jako zdroj života pro hlubokomořské organismy. Na mořském dně vytvářejí prostředí, které poskytuje potravu i útočiště řadě živočichů. Vědci v okolí nálezu zaznamenali medúzy, červy, korýše i další organismy, z nichž někteří mohou být dosud nepopsané druhy.
Těla velryb, která po smrti klesnou na dno oceánu, dokážou živit celá společenství po desítky let. Právě proto jsou takové nálezy pro biology mimořádně cenné: pomáhají sledovat nejen evoluci velryb, ale i fungování hlubokomořských ekosystémů, o nichž se stále ví jen velmi málo.
Vědci se do extrémní hloubky dostávají jen zřídka
Oblast Diamantinského zlomu patří k místům, kam se výzkumné expedice dostávají jen výjimečně. Důvodem je mimořádná hloubka a technická náročnost průzkumu, která výrazně omezuje počet míst, jež lze v oceánu podrobně zkoumat.
Americký paleontolog Stephen Godfrey označil objev za zcela výjimečný. Podle něj jde o první pohled do lokality, která může skrývat mnoho dalších překvapení. Očekává, že nález podnítí další výzkum hlubokých částí oceánu a přinese nové informace o dávné historii života v mořích.
Podobný nález ukázal, jak velryby hynuly i na souši
Vědci nedávno popsali také jiné velrybí pohřebiště, tentokrát v chilské poušti Atacama u panamerické dálnice. Tamní lokalita Cerro Ballena patří k nejvýznamnějším fosilním nálezům posledních let a podle odborníků vznikla po hromadném úhynu způsobeném toxickými řasami.
Kosti tam ležely na jednom místě déle než pět milionů let a byly objeveny při výkopech pro rozšíření dálnice. Na místě bylo podle vědců kolem 40 plejtváků a také další mořští živočichové. Detailní dokumentace musela proběhnout během pouhých dvou týdnů, než se na staveniště měly vrátit stroje.
Badatelé se domnívají, že zvířata zanesly proudy do omezeného prostoru a následně je při bouřích vyplavily na písčinu. Díky suchému prostředí se kostry uchovaly překvapivě kompletní a v současnosti se uvažuje o zřízení výzkumné stanice, která by pomohla odhalit další stovky druhů čekajících na objevení.