Spojené státy se staly největším světovým vývozcem ropy a podle údajů zveřejněných agenturou Reuters drží prvenství už třetí měsíc v řadě. K posunu na čelo pomohl souběh několika krizí: omezený saúdský export kvůli napětí na Blízkém východě, nižší dodávky z Ruska kvůli sankcím i růst americké těžby.
Ještě před několika desetiletími přitom dominantní postavení na ropném trhu patřilo Saúdské Arábii a Rusku. Amerika byla dlouho na dovozu ropy z Blízkého východu závislá, a dokonce sama zažila ropné embargo ze strany některých členů OPEC v roce 1973 jako reakci na podporu Izraele.
Od břidlicového boomu k exportnímu prvenství
Zlom podle zdrojů nastal po roce 2010, kdy prudce vzrostla těžba ropy a plynu z břidlic. Z USA se postupně stal významný producent obou surovin a země začala proměňovat svou roli na globálním trhu s energiemi. Právě tato změna vytvořila základ pro dnešní exportní převahu, kterou nyní posilují i geopolitické otřesy.
V květnu vzrostl vývoz ropy a paliv z USA na zhruba 10,5 milionu barelů denně. K vyšším objemům přispěla vysoká produkce i uvolnění strategických zásob. Ruský export ve stejném období činil sedm milionů barelů denně, zatímco saúdský vývoz dosáhl 5,9 milionu barelů denně.
Za celý loňský rok vyvezla Saúdská Arábie podle zveřejněných dat přibližně 8,1 milionu barelů denně. Spojené státy byly druhé s 6,6 milionu barelů denně a Rusko skončilo třetí s 5,8 milionu barelů denně.
Evropa i Asie se více obracejí na americkou ropu
„Washington má nový nástroj, o kterém před íránskou válkou ani nevěděl, že ho má — vývoz energie,“ řekla pro Reuters Michelle Brouhardová ze společnosti Kpler, která sleduje světový obchod se surovinami. Podle ní jsou USA největším dodavatelem ropy do Evropy a druhým největším dodavatelem destilátů.
Evropské státy původně vítaly růst americké produkce jako alternativu k dodávkám z Ruska a Blízkého východu. Nyní jsou ale podle zdrojů citovaných Reuters opatrnější a obávají se přílišné závislosti na amerických firmách. Jen letos Evropa odebrala 47 procent amerického vývozu ropy, zatímco v roce 2021 to bylo 37 procent.
Podobný posun je patrný i v Asii. Země, které dříve většinou nakupovaly ropu na Blízkém východě, se obracejí více na Spojené státy. V květnu odebraly 46 procent amerického vývozu ropy, loni to bylo zhruba 37 procent.
Napětí s Íránem dál ovlivňuje trh s energií
Do situace navíc vstupuje konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který narušuje i obchodní trasy v Perském zálivu. Na pozadí vojenského napětí současně pokračují i jednání o íránských zmrazených aktivech a o podmínkách dalšího uvolňování peněz z prodeje ropy.
Podle íránských zdrojů citovaných Reuters se obě strany shodly na politickém rámci, ale řada otázek zůstává otevřená. Sporné je zejména uvolnění šesti až dvanácti miliard dolarů, které Írán požaduje najednou, zatímco Washington chce peníze uvolňovat postupně a pouze pro humanitární účely.
Dalším bodem je budoucnost Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu. Írán po nejnovějších amerických úderech oznámil plné uzavření průlivu, což později potvrdil i jeho úřad pro správu oblasti. Teherán zároveň uvedl, že nejnovější americké útoky učinily dosavadní příměří „prakticky bezvýznamným“.
Současné prvenství USA v exportu ropy tak není jen výsledkem růstu těžby, ale i přímým důsledkem válečných konfliktů, sankcí a nejistoty v klíčových regionech světa.