Ruské neúspěchy na frontě mohou podle analytika Halda Brandse vést Kreml k dalšímu tlaku na Západ a v krajním případě i k provokaci vůči některému z menších členů NATO. Brands ve své analýze pro Bloomberg upozornil, že když se Rusku nedaří dosahovat rychlých zisků na Ukrajině, může se snažit hledat jiné způsoby, jak změnit evropské i americké kalkulace.
Jednou z úvah, kterou podle něj někteří představitelé NATO berou vážně, je omezený incident v Pobaltí. Jako příklad zmiňuje možné krátké obsazení části estonského území a následné stažení, které by mělo zpochybnit důvěryhodnost aliance a ukázat, že Evropa nemůže spoléhat na podporu Spojených států v čele s Donaldem Trumpem.
Ukrajina zpomaluje ruský postup
Podle Brandse se letos změnila dynamika války ve prospěch Ukrajiny. Ruský postup je pomalejší než v předchozích letech, zatímco ztráty ruské armády zůstávají vysoké. Ukrajinské jednotky na některých úsecích fronty dokázaly získat zpět menší části území, což podle analytika odráží rostoucí schopnost Kyjeva přizpůsobovat se podmínkám bojiště.
Klíčovou roli v tom hrají bezpilotní systémy. Ukrajina zrychlila vývoj nových dronů a rozšířila jejich nasazení nejen na frontě, ale také proti logistickým a průmyslovým cílům v ruském týlu. Tyto útoky podle analýzy komplikují fungování ruské válečné ekonomiky a prohlubují náklady, které konflikt Moskvě přináší.
Brands zároveň připomíná, že technologická výhoda Ukrajiny nemusí být trvalá. Rusko se už podle něj opakovaně dokázalo přizpůsobit novým podmínkám na bojišti a stále disponuje rozsáhlými výrobními kapacitami. Z toho plyne i varování, že se Moskva může snažit zvrátit nepříznivý vývoj jinými prostředky než přímým postupem na frontě.
Obavy z rozšíření napětí v Evropě
Rizikem je podle analytika především zesílení nátlaku na Západ. Putin podle něj dlouhodobě chápe válku na Ukrajině jako širší střet mezi Ruskem a západními státy, a pokud se bude cítit zahnaný do kouta, může přidat na hrozbách, dezinformacích či jiných provokacích. Brands v této souvislosti zdůrazňuje, že Putin neusiluje o třetí světovou válku, ale může spoléhat na to, že zastrašování přiměje evropské země omezit podporu Kyjevu.
Podobné obavy se objevují i v dalších analýzách. Agentura Reuters dříve psala o plánech NATO posílit obranu východního křídla vytvořením nové struktury pro rychlé nasazení sil v Lotyšsku a Estonsku. The Wall Street Journal zase uvedl, že v některých evropských metropolích sílí obavy z možných ruských kroků, které by konflikt mohly rozšířit mimo území Ukrajiny.
Brands ale současně varuje i před přeceňováním současných úspěchů Kyjeva. Rusko nadále kontroluje rozsáhlá okupovaná území a Vladimir Putin podle něj nepřestal usilovat o oslabení a rozdělení Ukrajiny. V jeho pohledu tak válka neskončila ani ve chvíli, kdy se bojové výsledky vyvíjejí pro Kyjev příznivěji než dřív.
Ukrajina hlásí obrovské ruské ztráty
Napětí kolem dalších kroků Moskvy posilují i údaje, které zveřejnila ukrajinská armáda. Podle jejích statistik přišlo Rusko od začátku války o téměř 1,379 milionu vojáků, přičemž do čísla jsou započteni i zranění a pohřešovaní. Kyjev zároveň tvrdí, že ruská armáda ztratila přes 12 tisíc tanků, téměř 25 tisíc bojových vozidel, více než 43 tisíc děl a stovky dalších kusů techniky.
Konkrétně Ukrajina uvádí také ztráty letectva, dronů a námořních sil. Ve výčtu figuruje 436 letadel, 353 helikoptér, 342 651 dronů, 33 lodí a dvě ponorky. Ukrajina vlastní ztráty v tomto přehledu nezveřejnila. Moskva přitom své údaje o padlých a raněných drží utajené a k celkovým ztrátám se vyjadřuje jen výjimečně.
Ruský prezident Vladimir Putin loni v Petrohradu tvrdil, že ztráty jeho armády jsou pětkrát nižší než ukrajinské, nezávislé odhady ale naznačují jiný poměr. Think-tank CSIS podle portálu Kyiv Independent odhaduje, že na každého ukrajinského ztraceného vojáka připadá zhruba dva až dva a půl ruského. Zda se Kreml v reakci na vývoj na frontě uchýlí k dalšímu zvyšování tlaku na NATO, zůstává otázkou, kterou nyní sledují i západní bezpečnostní kruhy.