Ruský noční útok na Kyjev zasáhl Kyjevskopečerskou lávru, jeden z nejvýznamnějších pravoslavných areálů ve východní Evropě a památku UNESCO. Plameny zachvátily střechu Uspenského chrámu a ukrajinské úřady mluví o jednom z nejzávažnějších úderů proti křesťanskému kulturnímu dědictví.
Požár v chrámu s tisíciletou historií
Uspenský chrám, jehož kořeny sahají do 11. století, se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ocitl v plamenech po ruském útoku na hlavní město. Státní záchranná služba měla požár na střeše dostat pod kontrolu.
Zelenskyj na síti X označil zásah do areálu lávry za jeden z dosud nejzávažnějších ruských zločinů proti křesťanské kultuře. Připomněl také, že chrám je součástí komplexu, který patří k nejstarším klášterním lokalitám slovanského pravoslaví.
Ministr zahraničí Andrij Sybiha hovořil o státním barbarismu a uvedl, že Kyjev zahájí všechny dostupné procedury v rámci UNESCO i dalších mezinárodních mechanismů. Podle něj svět nesmí reagovat jen „vágními slovy“ nebo mlčením.
Kyjev hlásí desítky raket a stovky dronů
Podle Zelenského Rusko během noci vypustilo 70 raket a 611 dronů, přičemž na Kyjev mířilo více než šedesát řízených střel. V metropoli byli potvrzeni čtyři mrtví a 28 zraněných.
Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že cílem útoku byly i další části země. Zmiňoval zejména Charkov, Dnipro a oblasti na východě i jihu Ukrajiny. Údery zasáhly také železniční stanice, vysokou školu a podniky v několika regionech.
V Charkově zemřelo pět hasičů poté, co ruská armáda udeřila podruhé na místo předchozího zásahu průmyslového podniku, zatímco na místě zasahovali záchranáři. Dalších devět lidí utrpělo zranění.
Moskva mluví o cílech na obranném průmyslu
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly zasáhly objekty obranného průmyslu, vojenská letiště a náborová centra, a označilo akci za odpověď na údajné „teroristické útoky kyjevského režimu“.
Resort tvrdí, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu, doplněný o útočné bezpilotní prostředky. Moskva rovněž prohlásila, že všechny určené objekty byly zasaženy.
Ve svém vyjádření ale nezmiňuje civilní škody, které ukrajinská strana popisuje jako zásahy do obytných domů, škol i do pravoslavného kláštera. Právě tento rozpor mezi oběma verzemi se po nočním útoku znovu výrazně ukazuje.
Klášter starší než Moskva
Kyjevskopečerská lávra byla založena v roce 1051, tedy zhruba století před první zmínkou o Moskvě z roku 1147. Podle údajů UNESCO patří mezi nejstarší kláštery a po staletí byla duchovním i kulturním centrem pravoslavného světa.
Uspenský chrám vznikl mezi lety 1073 a 1078 a byl vysvěcen v roce 1089. V průběhu dějin přečkal mongolský vpád, opakované drancování i zničení při výbuchu v roce 1941 za druhé světové války. Obnova proběhla až na přelomu tisíciletí.
Sybiha připomněl, že posvátná místa Kyjeva čelila útokům už v minulosti, od Zlaté hordy přes nacisty a bolševiky až po současné ruské síly. Lávra je přitom dodnes poutním místem a v jejích podzemních jeskyních spočívají ostatky více než stovky pravoslavných světců.
Symbolický dopad útoku tak přesahuje samotné škody na střeše chrámu. Moskva zasáhla místo, které je pro ukrajinskou společnost i širší pravoslavný svět jedním z nejcitlivějších duchovních a historických symbolů.