Izrael se necítí být vázán dohodou mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Ve svém ranním příspěvku zdůraznil, že „Trumpova dohoda pro nás není závazná“ a že Izrael je podle něj „nezávislý a suverénní stát“.
Dohoda, kterou Washington a Teherán oznámily, má podle dostupných informací vést k znovuotevření Hormuzského průlivu a navazuje na memorandum o porozumění, jehož podpis se očekává v pátek. Následovat má šedesátidenní lhůta pro vyjednání finální mírové dohody.
Izrael zdůrazňuje bezpečnostní výhrady
Ben Gvir v příspěvku napsal, že Izrael není signatářem dohody, a proto ji nepovažuje za závaznou. Dodal, že jeho země má velmi kladný vztah ke Spojeným státům a je prezidentu Donaldu Trumpovi vděčná, zároveň ale podle něj nemůže přijmout dohodu, která negarantuje bezpečnost Izraele.
„Pokaždé, když jsme podlehli mezinárodnímu tlaku na úkor bezpečnosti Izraele, zaplatili jsme za to krvavou daň i s úroky,“ uvedl ministr. Tvrdí také, že izraelským cílem je zničení Hizballáhu a že Izrael se nemůže stáhnout z žádného území, kde jeho vojáci podle něj zničili „teroristickou infrastrukturu“.
V závěru příspěvku Ben Gvir napsal, že „dny, kdy Židé snášeli rány a mlčeli, jsou pryč“. Podle iROZHLAS.cz podobně mluvil i izraelský ministr obrany Jisrael Kac, který uvedl, že Izrael se nestáhne z území, jež zabral v Libanonu. Zároveň varoval, že pokud Írán kvůli dění v Libanonu zaútočí na Izrael, odpoví protiútokem.
Sporné body dohody zůstávají otevřené
Nově oznámené ujednání má být podle zdrojů spojeno především s otevřením Hormuzského průlivu, který je klíčový pro globální přepravu ropy. Zároveň ale zůstávají otevřené zásadní otázky kolem íránského jaderného programu, sankcí proti Íránu i dalšího vývoje v Libanonu, kde Izrael bojuje s hnutím Hizballáh podporovaným Teheránem.
Evropští lídři mezitím dohodu mezi Spojenými státy a Íránem vítají a vyzývají k obnovení svobodné plavby v Hormuzském průlivu. Předseda Evropské rady António Costa na síti X napsal, že se těší na konec „nákladné války“ a na plné obnovení svobodné plavby v průlivu.
Costa zároveň ocenil diplomatické úsilí, které vedlo k uzavření dohody, a zdůraznil, že nyní musejí utichnout zbraně. Přetrvávající sporné body je podle něj třeba řešit mírovými prostředky a v souladu s mezinárodním právem.
V EU se řeší i možné sankce proti Ben Gvirovi
Současně se v Evropské unii znovu otevřela debata o možných sankcích vůči Itamaru Ben Gvirovi. Řada členských států takový krok navrhla, podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové ale pro schválení zatím není potřebná jednomyslnost.
Uvalení sankcí je připraveno blokovat Česko, proti jsou také Maďarsko, Bulharsko či Rakousko. Kallasová před pondělním jednáním ministrů zahraničí v Lucemburku uvedla, že o návrhu se bude diskutovat, ale mezi členskými státy zatím neexistuje potřebná shoda.
Podle informací z Bruselu některé země, včetně Slovinska, Španělska a Irska, navrhují sankce kvůli Ben Gvirovu zacházení se zadrženými aktivisty, kteří se snažili dopravit pomoc do Gazy. Česká diplomacie podobný postup odmítá a upozorňuje, že by mohl naopak posílit popularitu krajně pravicového ministra.
Unie současně zvažuje i další opatření, která by se mohla týkat omezení dovozu zboží z nelegálních židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. O tomto návrhu se zatím vede právní debata, protože by pro něj podle některých analýz mohla stačit kvalifikovaná většina, pokud by šlo o obchodní opatření.