Ceny ropy prudce klesají po vyhlídce na dohodu o ukončení války mezi USA a Íránem, která by podle informací dostupných na trhu měla být podepsána v pátek ve Švýcarsku. Severomořská ropa Brent se v pondělí prodávala za 83 dolarů za barel, zatímco ještě na začátku května byla na 114 dolarech.
Trh sází na návrat k normálu
Pokles navazuje na prudké zdražení, které přišlo po únorovém útoku USA a Izraele na Írán a po faktickém zablokování Hormuzského průlivu. Tím před konfliktem proudila zhruba pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu.
„Propadáme se na nejnižší úrovně poté, co cena ropy narostla v souvislosti s útokem na Írán 28. února. Trh doufá, že to je skutečně tečka za válkou,“ uvedl pro Novinky hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podle analytika Purple Trading Petra Lajska obchodníci znovu započítávají scénář postupného návratu k běžnému fungování trhu.
Vývoj na burzách už se začíná promítat i do cen u pump. Podle společnosti CCS byl ve čtvrtek benzín v průměru za 40,36 koruny za litr a nafta za 38,28 koruny. Před koncem února byl Natural 95 levnější o sedm korun a nafta o pět korun.
Nafta může zlevnit pod 37 korun
Nejvýraznější tlak na zlevnění je nyní u nafty. Lajsek upozornil, že její cena v Rotterdamu poprvé od začátku války klesla pod hranici 1000 dolarů za tunu, což otevírá prostor pro další pokles cen na čerpacích stanicích.
„Průměrná cena nafty by se mohla již během tohoto týdne propadnout výrazněji pod hranici 37 korun za litr. O něco pomaleji by měl zlevňovat i benzín, kde se začíná rýsovat návrat pod psychologickou hranici 40 korun za litr,“ řekl Lajsek. Pokud by současné ceny vydržely několik týdnů, podle Křečka by to mohlo přinést úlevu i českým řidičům a přiblížení cenám před začátkem konfliktu.
Analytici ale varují před rychlým optimismem. Příměří může být velmi křehké a jakákoliv nová eskalace by mohla ceny ropy znovu rychle poslat výše. Trh bude podle Lajska sledovat hlavně skutečný návrat lodní dopravy do Hormuzského průlivu, jímž před válkou proplouvalo přibližně 130 lodí denně.
Klíčové budou také produkční údaje zemí Perského zálivu. Írán, Irák, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt během konfliktu těžily výrazně méně než před válkou a návrat na původní úroveň nebude otázkou několika dnů. Část infrastruktury utrpěla škody, některá naleziště byla odstavena a obnova si vyžádá čas i investice.
Daňová opatření mohou skončit
Lajsek neočekává okamžitý návrat ceny ropy k šedesáti dolarům za barel; podle něj může trvat řadu měsíců, než se trh dostane zpět k těmto úrovním, a nelze vyloučit ani posun až do příštího roku. I proto bude podle něj rozhodující, zda se obnoví doprava i těžba v celém regionu.
V Česku se mezitím do cen pohonných hmot promítají i zásahy státu. Vláda od počátku dubna snížila spotřební daň z nafty o 2,35 koruny s DPH a ceny fakticky zastropovala. Podle Křečka by ale s dalším poklesem ropy mohla tato opatření ztratit smysl. „Už by nedávalo smysl provádět opatření na určování marží u čerpacích stanic ani mít sníženou spotřební daň u nafty,“ uvedl.