Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do Bruselu odpověď na otázky Evropské komise k možnému střetu zájmů Andreje Babiše a věří, že bude pro komisi dostatečná.
Podle vyjádření úřadu pro iROZHLAS.cz dopis potvrdil funkčnost nastavených kontrolních systémů i skutečnost, že žádné dotace nebyly poskytnuty žadatelům, kteří by byli střetem zájmů dotčeni. Ministerstvo zároveň uvedlo, že zodpovědělo všechny dílčí dotazy, které Brusel položil.
Koordinace mezi několika resorty
Odpověď byla odeslána ve středu 17. června a její přípravu koordinovalo ministerstvo pro místní rozvoj s ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem financí. Podle resortu se na znění podílela i další ministerstva, která vyplácejí dotace z unijních fondů.
Mluvčí úřadu zároveň upozornila, že reakce ministerstva pro místní rozvoj se nevztahuje ke společné zemědělské politice, jež spadá do gesce ministerstva zemědělství. Na dotazy související s touto oblastí proto odpovídali úředníci samostatně.
Do komunikace s českými úřady se zapojil i vysoce postavený úředník Evropské komise Hugo Sobral. V květnové korespondenci uvedl, že dopis zasílá také za generální ředitelství pro zemědělství DG Agri, s nímž ale Státní zemědělský intervenční fond komunikoval přímo.
Na co se komise ptala
Evropská komise chtěla objasnit zhruba pět oblastí. První se týkala trustu RSVP, do něhož Andrej Babiš převedl akcie Agrofertu, aby podle svých slov dostál zákonu o střetu zájmů. Posouzení se mělo věnovat souladu s článkem 61 evropského finančního nařízení i s českou legislativou.
Babiš převedl akcie 20. února, tedy ještě před doručením prvního dopisu z Evropské komise do Česka. Tímto krokem podle svých předchozích vyjádření považuje střet zájmů, do kterého se dostal po jmenování premiérem loni v prosinci, za vyřešený. Agrofert dlouhodobě uvádí, že podniká v souladu se zákony včetně zákona o střetu zájmů.
Další část dotazů mířila na Babišův byznys, který do svěřenského fondu nepřevedl, tedy koncern SynBiol, pod nějž spadá i Hartenberg Holding působící především ve zdravotnictví. Komise se zajímala také o to, aby české orgány nevykazovaly žádné výdaje spojené s projekty Agrofertu nebo dalších Babišových firem od chvíle, kdy byl jmenován premiérem.
Kostelecké uzeniny i širší přehled případů
Brusel se ptal i na jednu konkrétní žádost Kosteleckých uzenin, která je nyní podle zdrojů na stole ministerstva průmyslu. Poslední bod dopisu se přitom netýkal přímo Babiše ani Agrofertu.
Evropská komise chtěla informace o všech případech, které vnitrostátní úřady zjistily a v nichž členové vlády nebo jiní veřejní funkcionáři přímo či nepřímo vlastní subjekty, jež od 15. prosince obdržely prostředky z EU. Tedy od jmenování současné vlády.
České úřady nyní čekají, zda bude odpověď pro Komisi dostačující. Ministerstvo pro místní rozvoj je podle své mluvčí přesvědčeno, že podklady obstojí a další vysvětlování by už být nemělo potřeba.