Japonská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na jedno procento, tedy na nejvyšší úroveň od roku 1995. Měnový výbor Bank of Japan (BOJ) rozhodl po dvoudenním zasedání podle očekávání a navázal na trend zpřísňování měnové politiky, který sledují i další velké centrální banky.
Reakce na inflaci a dražší energie
BOJ krok zdůvodnila rostoucím rizikem inflace, které souvisí zejména s vyššími cenami ropy a slabým japonským jenen. Japonská ekonomika je přitom výrazně závislá na dovozu energií, takže zdražování ropy se rychle promítá do nákladů firem i cen pro spotřebitele.
Do rozhodování banky zasáhl také vývoj na Blízkém východě, který zvyšuje nejistotu na energetických trzích. Přestože mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem částečně zmírnila obavy z dalšího růstu cen, tlak na inflaci v Japonsku podle ekonomů zůstává značný.
První zvýšení od prosince
Úterní krok je prvním zvýšením sazeb od prosince. Na předchozích třech zasedáních nechala centrální banka základní sazbu beze změny. Pro navýšení hlasovala většina členů měnového výboru, proti byl pouze jeden z osmi.
Seznam Zprávy upozornily, že jde o nejvyšší sazbu za posledních 31 let. Banka tak pokračuje v postupném odklonu od mimořádně uvolněné politiky, kterou v minulých letech udržovala kvůli dlouhodobě slabé inflaci.
Tlak na sazby zůstává
Analytici očekávají, že jádrová spotřebitelská inflace se později v letošním roce znovu dostane nad dvouprocentní cíl BOJ. V posledních měsících ji pod tuto úroveň dočasně stlačily vládní dotace určené k mírnění dopadů drahých energií na domácnosti.
Dalším faktorem je slabý jen, který zdražuje dovážené zboží a podporuje cenový růst. I proto část analytiků předpokládá, že japonská centrální banka bude pod tlakem pokračovat ve zvyšování sazeb i v dalších měsících.
Změny i u nákupů dluhopisů
BOJ zároveň oznámila, že od dubna 2027 zpomalí tempo snižování nákupů japonských státních dluhopisů. Do března má zůstat zachováno současné tempo snižování asi o 200 miliard jenů, tedy zhruba 26 miliard korun, každé čtvrtletí.
Centrální banka už loni v červenci rozhodla o omezení měsíčních nákupů dluhopisů jako o součásti postupného návratu k běžnější měnové politice. Zároveň uvedla, že v případě prudkého růstu výnosů dlouhodobých dluhopisů může nákupy znovu navýšit, aby stabilizovala trh.
Součást širšího obratu centrálních bank
Japonsko se podle Reuters připojilo k dalším centrálním bankám včetně Evropské centrální banky, které přecházejí k restriktivnější měnové politice kvůli boji s inflací. Ve Spojených státech se naopak očekává, že Fed ponechá sazby beze změny, a analytici sledují, zda jeho další krok bude spíše zvýšení než snížení.
Pro Japonsko zůstává klíčové, zda se inflace usadí nad cílem dlouhodoběji. Pokud ano, bude mít centrální banka prostor i důvod pokračovat ve zpřísňování, a to navzdory tomu, že vyšší sazby mohou ekonomiku zároveň brzdit.