V Evropské unii dnes začal platit nový migrační a azylový pakt, který má podle unijních institucí zpřesnit práci s žadateli o azyl, posílit ochranu vnějších hranic a rozdělit zátěž mezi členské státy. Součástí balíku je i mechanismus solidarity, na jehož základě mohou státy pod migračním tlakem získat pomoc od ostatních zemí EU.
Jak má fungovat solidarita mezi státy
Nejvíce diskutovanou částí paktu je nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR), které dává členským státům na výběr, jak se do společné pomoci zapojí. Země mohou přijmout část žadatelů o azyl na své území, poskytnout finanční příspěvek nebo nabídnout operativní a technickou podporu.
Podle Evropské komise mají být v rámci systému aktualizována také kritéria, podle nichž se určuje, který stát je odpovědný za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Tato pravidla navazují na takzvaná dublinská pravidla, která se v unijním systému používají dlouhodobě.
Čtvrteční spuštění paktu zároveň neznamená, že budou všechny země připravené okamžitě beze zbytku. Podle unijních zdrojů budou některé státy muset ještě týdny či měsíce pracovat na úpravách svých systémů, přestože Evropská komise tvrdí, že je se všemi členy v kontaktu.
Řecko, Kypr, Itálie a Španělsko pod tlakem
Evropská komise označila Řecko, Kypr, Španělsko a Itálii za země vystavené neúměrnému migračnímu tlaku, a právě ty mají mít nárok na přístup k fondu solidarity. Ten má pomáhat státům, které kvůli migraci čelí mimořádné zátěži.
Unijní exekutiva zároveň argumentuje tím, že nový přístup už přináší výsledky. Za poslední dva roky podle ní poklesl počet nelegálních překročení hranice EU o 55 procent. Komise to spojuje s posilováním ochrany hranic i s širší spoluprací s partnery mimo Evropu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při spuštění paktu uvedla, že „migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropské řešení“. Nový systém podle ní přináší bezpečnější ochranu hranic, solidaritu mezi státy i efektivnější azylové a návratové procedury.
Česko dostalo pro rok 2026 úlevu
Česká republika patří spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem mezi země, které podle EK zažívají významnou migrační situaci, a mohly proto žádat o odečtení svých příspěvků. Česko s odkazem na velký počet uprchlíků z Ukrajiny požádalo o úplné odečtení příspěvků na rok 2026 a výjimku získalo.
Praha ale dlouhodobě k mechanismu solidarity přistupuje odmítavě. Nová vláda premiéra Andreje Babiše pakt na svém prvním zasedání už dříve zcela odmítla a ministr vnitra Lubomír Metnar minulý týden v Lucemburku zopakoval, že Česko nadále odmítá princip solidarity zakotvený v paktu.
Současně však česká strana uvádí, že informační systémy země budou připravené na zavedení opatření, která mají podle vlády zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Praktické dopady nových pravidel se tak budou v jednotlivých státech projevovat postupně, podle toho, jak rychle dokážou své systémy sladit s novým unijním rámcem.