Evropský parlament schválil nové unijní nařízení o navracení migrantů, které má zpřesnit a zrychlit postupy vůči lidem bez práva pobytu v EU. Legislativní návrh nyní čeká ještě na formální potvrzení Radou Evropské unie.
Nová pravidla mají urychlit návraty
Pro nařízení hlasovalo 418 z 666 přítomných europoslanců, proti bylo 218 a 30 se zdrželo. Text doplňuje migrační a azylový pakt EU a vytváří společný rámec pro návraty občanů třetích zemí, kteří v unii pobývají nelegálně nebo jim nebyl uznán nárok na azyl.
Podle schváleného návrhu má být rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát okamžitě nebo ve stanovené lhůtě. Úřady zároveň dostanou širší pravomoci při přípravě vyhoštění a členské státy mají lépe spolupracovat mezi sebou i se zeměmi mimo EU.
Součástí návrhu jsou také takzvaná návratová centra ve třetích zemích, kam by bylo možné převážet migranty po vydání rozhodnutí o návratu. Výjimku mají tvořit nezletilí bez doprovodu. Cílem je podle zastánců návrhu omezit pohyb osob mezi členskými státy a zvýšit počet skutečně uskutečněných návratů.
Zadržování a spolupráce s úřady
Nařízení počítá i s povinností migrantů spolupracovat s úřady, a také s opatřeními proti útěkům osob určených k vyhoštění. Pokud hrozí, že se dotyčný vyhne řízení, odmítá spolupracovat nebo je podle úřadů bezpečnostním rizikem, může být umístěn do detenčního zařízení až na 24 měsíců s možností dalšího prodloužení.
Evropská komise návrh předložila letos v březnu jako součást snahy o zpřísnění migrační politiky. Nový systém má podle Bruselu odstranit dlouhodobý problém, kdy řada návratových rozhodnutí zůstává v praxi nevykonána.
Platnost začne po formálním potvrzení Radou EU a zveřejnění v Úředním věstníku EU, přičemž schválený text navazuje na migrační a azylový pakt, který se naplno uplatňuje od 12. června. Ten zavedl mimo jiné screening na vnějších hranicích, bezpečnostní prověrky, rychlejší azylová řízení a mechanismus solidarity mezi státy.
Socialisté varují před krokem zpět
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) hlasovalo proti návrhu a tvrdí, že text oslabuje ochranu základních práv. Místopředsedkyně frakce Ana Catarina Mendesová uvedla, že nařízení riskuje normalizaci právně pochybných praktik, které by byly ještě před několika lety v EU nemyslitelné.
Frakce se obává zejména rozšíření možností zadržování migrantů a otevření cesty k návratovým centrům mimo území Evropské unie. Kritici zároveň upozorňují, že navrhovaná opatření připomínají tvrdé deportační praktiky, které jsou spojovány například s americkou službou ICE.
Stínová zpravodajka Murielle Laurentová kritizovala také způsob vyjednávání, podle níž Evropská lidová strana vytvořila většinu s podporou pravicových a konzervativních frakcí místo hledání širšího kompromisu mezi proevropskými stranami.
EPP mluví o chybějící součásti paktu
Evropská lidová strana naopak považuje nařízení za nezbytné doplnění migrační reformy, protože podle ní bez skutečných návratů ztrácí systém důvěryhodnost. Europoslankyně Lena Düpontová uvedla, že rozhodnutí o návratu musí skutečně vést k návratu, jinak systém nefunguje.
Lidovci tvrdí, že EU dlouhodobě nedokáže účinně vracet lidi, kteří nesplní podmínky pro azyl nebo ztratí právo pobytu. Nová pravidla mají podle nich zvýšit vymahatelnost rozhodnutí a posílit důvěru veřejnosti v evropskou migrační politiku.
Spor se tak vede hlavně o podobu návratových pravidel, nikoli o samotný migrační pakt. Zastánci mluví o poslední chybějící součásti reformy, odpůrci varují před příliš tvrdým přístupem a oslabením právní ochrany lidí, kteří se v EU ocitli bez oprávnění k pobytu.