Zavádění evropského vlakového zabezpečovače ETCS v Česku prokazatelně zvýšilo bezpečnost a spolehlivost provozu, ale očekávaný růst kapacity tratí, rychlosti vlaků ani zkrácení dojezdových časů se zatím nenaplnil. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) po kontrole, jak ministerstvo dopravy a Správa železnic využívají peníze určené na zavádění systému.
Kontroloři připomněli, že do února loňského roku byl ETCS ve výhradním provozu zaveden na 622 kilometrech tratí, převážně na hlavních koridorových úsecích. Do roku 2030 má systém fungovat na 1500 kilometrech hlavních tratí a o tři roky později na zhruba 5000 kilometrech. Celkové náklady jsou odhadovány na téměř 49 miliard korun.
Hlavní přínos podle NKÚ leží v bezpečnosti, což ilustruje i skutečnost, že mezi únorem a srpnem loňského roku došlo jen k jediné projeté návěsti „stůj“. Další slibované efekty však kontrola nepotvrdila. „Aby po tratích mohlo jezdit více vlaků najednou a také rychleji, je nutno změnit stávající systém řízení vlaků a zavést v tuto chvíli technicky nejvyspělejší úroveň systému. SŽ ke změně řízení vlaků doposud nepřistoupila,“ uvedli kontroloři.
Stát přiznává bezpečnostní přínos, ale ne další efekty
Ministerstvo dopravy naopak zdůrazňuje, že cílem zavádění ETCS bylo právě zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu, což se podle resortu podařilo. Kontrola ale současně upozornila, že systém se zavádí pomalu a stále není na všech důležitých koridorových tratích.
Podle NKÚ bude z 99 akcí souvisejících se zaváděním systému dokončeno později, než bylo původně plánováno. Ministerstvu také vytkl, že nepožadovalo variantní řešení úrovně ETCS pro tratě mimo koridory, přestože náklady mohou být v takovém případě výrazně odlišné podle toho, jaké zabezpečovací systémy už na dané trati existují.
Správa železnic i ministerstvo v minulosti opakovaně připouštěly, že přechod na nový systém je technicky i organizačně náročný. ETCS má být v budoucnu jednotným evropským zabezpečovačem, který nahradí přibližně dvacítku národních systémů zabezpečení.
Úřad tlačí dopravce k zapínání systému
Na snahu urychlit zavádění ETCS navázal také Drážní úřad, který od srpna nařídil dopravcům na páteřních tratích nový zabezpečovač zapínat, pokud ho už mají k dispozici. Reagoval mimo jiné na tragickou nehodu vlaků v Pardubicích, při níž v červnu zemřely čtyři ženy.
Opatření se týká hlavních koridorů například mezi Prahou a Pardubicemi, Českou Třebovou, Olomoucí, Ostravou, Brnem či Břeclaví. Dopravci mají ETCS používat tehdy, když je úsek vybaven systémem, lokomotiva má palubní jednotku a strojvedoucí absolvoval školení. Podle Drážního úřadu má jít o krok, který pomůže odhalit případné nedostatky před lednovým spuštěním výhradního provozu na koridorech.
Drážní úřad zároveň zdůrazňuje, že jde zatím o smíšený provoz, nikoli o výhradní režim ETCS. Správa železnic upřesnila, že vlak bez palubní jednotky na tyto tratě stále může, na dopravce však už nebude využití ETCS dobrovolné. Do tří měsíců budou muset úřadu doložit, jak nařízení plní, jinak mohou mít problém získat potřebné jednotné osvědčení o bezpečnosti.
Výcvik strojvedoucích i instalace do vozidel pokračují
Samotné nasazování systému pokračuje i na straně dopravců. České dráhy už proškolily více než 750 strojvedoucích, tedy zhruba dvě třetiny potřebného počtu, a palubní část ETCS mají instalovanou ve více než 420 vozidlech. RegioJet dokončil teoretickou část školení a přechází k praktickému výcviku, Leo Express zatím systém instaluje a se školením teprve začne.
Dočasně funguje výhradní provoz ETCS zatím jen na trati Olomouc – Uničov, kde se začátkem roku objevily technické potíže. Podle resortu dopravy se je podařilo odstranit mimo jiné posílením výkonu antén na vozidlech.
Debata o tempu zavádění ale pokračuje, protože část expertů volá po odkladu lednového spuštění výhradního provozu na koridorech. Ministerstvo i Správa železnic se naopak snaží systém co nejrychleji připravit tak, aby byl při ostrém nasazení spolehlivý a bezpečný.