Ve věku 100 let zemřel Alan Greenspan, bývalý předseda Federálního rezervního systému (Fed) a jedna z nejvlivnějších postav světových financí druhé poloviny 20. století.
Greenspan stál v čele americké centrální banky více než 18 let a během tohoto období si vysloužil přezdívku Maestro. Řídil Fed v časech růstu, krizí i prudkých tržních otřesů a jeho rozhodnutí ovlivňovala vývoj americké ekonomiky i dění na světových trzích.
Od jazzového hudebníka k ekonomovi
Greenspan se narodil v New Yorku v roce 1926 rodičům židovského původu. Kariéru začínal jako jazzový muzikant, studoval hru na klarinet na proslulé škole Juilliard, nakonec ale zamířil k ekonomii.
Na Newyorské univerzitě získal bakalářský, magisterský i doktorský titul. Před dokončením doktorátu studoval také na Kolumbijské univerzitě pod vedením Arthura Burnse, pozdějšího předsedy Fedu. Svou profesní dráhu zahájil už v roce 1948 jako analytik v neziskové organizaci National Industrial Conference Board.
Od poloviny 50. let patřil mezi přední soukromé ekonomické poradce a po tři desetiletí vedl poradenskou firmu Townsend-Greenspan & Co., kterou spoluzaložil. Radil také v politice, mimo jiné během kampaně Richarda Nixona, a později spolupracoval i s administrativami dalších prezidentů.
Vliv v Bílém domě i na Wall Street
Do vysoké politiky vstoupil naplno v roce 1974, kdy jej prezident Gerald Ford jmenoval předsedou Rady ekonomických poradců. V této funkci působil do roku 1977 a podle zdrojů se podílel na opatřeních, která snížila inflaci z 11 na 6,5 procenta.
Po návratu do soukromého sektoru se dál pohyboval v nejvyšších ekonomických kruzích. Podílel se na návrzích reforem důchodového systému, radil Ronaldu Reaganovi a působil také jako konzultant Kongresového rozpočtového úřadu. V té době už byl vnímaný jako mimořádně respektovaný ekonom s přímým přístupem k moci.
Greenspan se dvakrát oženil a neměl děti. Jeho první manželství s americkou malířkou Joan Mitchellovou bylo později označeno za právně nedokončené; skutečnou manželkou se pro něj stala až novinářka Andrea Mitchellová.
Éra u Fedu a reakce na krize
Do čela Fedu se Greenspan postavil v roce 1987, kdy nahradil Paula Volckera. Do funkce ho jmenoval Ronald Reagan a další tři prezidenti – George H. W. Bush, Bill Clinton a George W. Bush – jej postupně potvrdili na další období. Celkem tak vedl americkou centrální banku pět funkčních období po sobě.
Krátce po nástupu musel čelit prudkému propadu akcií z 19. října 1987, kdy index Dow Jones ztratil rekordních 508 bodů. Fed pod jeho vedením rychle zajistil likviditu na trzích. Později Greenspan reagoval i na asijskou finanční krizi v roce 1997, kdy prosadil snížení úrokových sazeb, aby zmírnil dopady na americkou ekonomiku.
Na konci 90. let pak Fed pod jeho vedením sazby zvyšoval, mimo jiné v reakci na volatilitu spojenou s dot-com bublinou. Greenspanovo období je spojováno také s dlouhým hospodářským růstem, který trval od března 1991 do února 2000 a patří k nejdelším v americké historii.
Ocenění i pozdější kritika
Greenspan se stal jednou z nejuznávanějších osobností globálních financí a získal řadu vyznamenání. Francie mu v roce 2000 udělila Řád čestné legie, britská královna Alžběta II. ho v roce 2002 jmenovala čestným rytířem Řádu britského impéria a v roce 2005 obdržel od prezidenta George W. Bushe Medaili svobody.
Fed opustil v roce 2006, kdy ho vystřídal Ben Bernanke. Poté vydal paměti The Age of Turbulence a založil poradenskou společnost Greenspan Associates ve Washingtonu.
Jeho odkaz zůstal předmětem sporů. Zatímco mnozí ho dlouho považovali za nejvlivnějšího centrálního bankéře světa, kritici mu vyčítali podcenění rizik na hypotečním trhu a přílišnou víru v samoregulační schopnost trhu. Sám Greenspan později připustil, že tuto schopnost trhu přecenil.