Vláda schválila změny financování České televize a Českého rozhlasu a návrh okamžitě vyvolal ostrou politickou i odbornou kritiku. Debata se vede nejen o výši poplatků, ale i o tom, zda nový model neposiluje vliv kabinetu na veřejnoprávní média.
Sporný návrat k nižším částkám
Podle zveřejněných informací se finance pro obě instituce mají vrátit na úroveň, která odpovídá období mezi lety 2008 a 2024, kdy se poplatky pro ČT ani ČRo nezvyšovaly. Premiér Andrej Babiš hájil změnu tím, že veřejnoprávní média mají podle něj šetřit stejně jako jiné evropské veřejné instituce.
Ministr kultury Ota Klempíř uvedl konkrétní částky, se kterými vláda počítá: Česká televize má hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Podle ČT i ČRo by však takový zásah znamenal omezení výroby i personální dopady.
Kritika od opozice i odborníků
Ve speciálu Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus zazněla ostrá výhrada ze strany místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (SPD/Svobodní), který označil koncesionářské poplatky za „produkt minulého století“. Naopak člen výboru pro mediální záležitosti Jan Jakob z TOP 09 tvrdí, že koalici jde o oslabení nezávislosti obou institucí a o jejich postupné ovládnutí.
Mediální expertka Marína Urbániková z Masarykovy univerzity upozornila, že navržený systém je hůře chráněný proti politickému vlivu. Podle ní by větší stabilitu přinesl třeba souhlas obou komor Parlamentu s budoucími změnami, což by ale vyžadovalo úpravu Ústavy. V předloženém zákoně podle ní takové pojistky chybějí.
Obavy z omezení výroby a propouštění
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek uvedl, že pokud by ČT dostala o miliardu korun méně, musela by výrazně omezit zejména výrobu původní dramatické tvorby. Podle něj veřejnoprávní televize hospodaří úsporně a kontrolovaně, další škrty by ale zasáhly program i zaměstnance.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral připomněl, že rozhlas už v minulých letech seškrtal stovky milionů korun a propustil 90 lidí. Ředitelé obou institucí zároveň varovali, že ohroženo může být 450 až 700 pracovních míst z celkového počtu 4250 zaměstnanců.
Politické pojistky a možné právní spory
Ústavní právník Tomáš Nahodil upozornil, že způsob financování veřejnoprávních médií může být citlivý na politický tlak a že celý návrh by se mohl dostat před Ústavní soud. Podle něj může výrazné snížení financí vyvolat spor o to, zda stát nepřekračuje hranice, které byly nastaveny po roce 1989.
Odborníci připomínají, že vláda mohla zvolit i mírnější varianty. Podle CT24 se nabízelo ponechání rozpočtu beze změny, případně navýšení o inflaci v příštím roce. Kabinet se ale rozhodl pro tvrdší zásah, bez speciálních garancí, které by podle některých expertů chránily nezávislost médií veřejné služby.
Napětí před výstražnou stávkou
Napětí kolem financování se promítá i do situace uvnitř médií. Český rozhlas a Česká televize jsou ve stávkové pohotovosti a chystají výstražnou stávku, která má proběhnout v pondělí.
Celá debata tak není jen o rozpočtu, ale také o budoucím nastavení vztahu mezi státem a veřejnoprávními médii. Zastánci změny mluví o úsporách a větší kontrole, kritici naopak varují, že právě finance mohou být cestou k oslabení nezávislosti obou institucí.