V celé Evropské unii začal v pátek platit migrační a azylový pakt, který má zpřísnit pravidla pro ochranu hranic, azylové řízení i návraty nelegálních migrantů. Česká republika však podle dostupných informací získala výjimku z povinného principu solidarity, a nemusí tak přispívat do společného fondu ani přijímat migranty.
Česko má z paktu výjimku
Evropská komise zařadila Česko mezi země, které čelí významné migrační situaci, a proto si Česká republika mohla požádat o odečtení svých příspěvků. Pro rok 2026 o úplné odečtení skutečně požádala a výjimku dostala. Vedle Česka se do stejné skupiny podle EK dostaly také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko.
Pakt má podle Evropské komise přinést silnější ochranu vnějších hranic a spravedlivější azylová pravidla. Součástí je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, jak mají členské státy pomáhat zemím pod migračním tlakem. Na výběr je přemístění žadatelů o azyl, finanční příspěvky nebo operativní a technická podpora.
Vláda pakt formálně odmítla
Současná česká vláda migrační pakt formálně odmítla už loni v prosinci, přestože řada právních změn souvisejících s jeho naplněním byla podle Evropské komise v Česku provedena už dříve. Podle zprávy Komise z 8. května patřilo Česko mezi pětici států, které už přijaly většinu potřebných vnitrostátních předpisů. Mezi zmíněnými zeměmi byly také Kypr, Německo, Irsko a Slovensko.
Novinky připomínají, že některé zákony související s paktem přijala ještě předchozí vláda Petra Fialy. Patří mezi ně úpravy, které usnadňují vracení nelegálních migrantů zadržených na letišti nebo brání tomu, aby vyhoštěná osoba záměrně prodlužovala svůj pobyt v Česku.
Současný kabinet navazuje také novým cizineckým zákonem, který s paktem souvisí, i když vychází z materiálu připraveného ještě předchozí vládou. V programovém prohlášení vláda uvedla, že migrační pakt odmítne a přijme nový zákon o migraci a azylu.
Okamura mluví o bezpečnostním riziku
Předseda Sněmovny Tomio Okamura označil migrační pakt za bezpečnostní riziko a uvedl, že Česko jej implementovat nebude. Novinářům ve Vyškově řekl, že sankce za neimplementování jsou možné, zároveň ale připomněl situaci z roku 2015, kdy některé státy odmítly povinné migrační kvóty a Evropská unie podle něj nakonec od sankcí ustoupila.
Okamura kritizuje zejména princip solidarity, který má umožňovat přesuny migrantů do střední Evropy. Jako řešení prosazuje „nulovou toleranci nelegální migrace“. Podle něj západní státy chtějí přesouvat migranty s nelegálním pobytem do států střední Evropy, což považuje za nepřijatelné.
Odborník vysvětlí dopady v živém vysílání
Téma bude dnes večer rozebírat i odborník na migraci Martin Hrabálek z Mendelovy univerzity v Brně. V pořadu Do hloubky na TN Nova má odpovídat na dotazy diváků i čtenářů a vysvětlit, co pakt v praxi znamená pro Česko i další unijní státy. Pořad je naplánován od 20:20.
Debata o migračním paktu tak pokračuje i v situaci, kdy formální český odmítavý postoj stojí vedle faktu, že země už řadu souvisejících pravidel v praxi naplňuje. Právě tento rozpor zřejmě bude patřit k hlavním bodům dalších domácích sporů o migraci, azylovou politiku a vztah Česka k unijním závazkům.