Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky a financování České televize i Českého rozhlasu převést pod státní rozpočet. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií to po dnešní schůzce na Úřadu vlády potvrdili, kabinet ale tvrdí, že změna má být předvídatelná, transparentní a bez zásahů do obsahu.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) má ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě) předložit návrh nového zákona do příštího pondělí. Koalice chce, aby změna platila od 1. ledna 2027, konkrétní částky pro ČT a rozhlas ale zatím na stole nejsou.
Koalice mluví o férovém financování
Babiš po jednání na sociální síti X uvedl, že jiným způsobem než z koncesionářských poplatků funguje financování veřejnoprávních médií v 17 zemích EU a podobný krok chystá i Polsko. Zdůraznil, že kabinet nechce „mluvit do obsahu“ ani média ovládnout, jak mu podle jeho slov podsouvá opozice.
„Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají,“ napsal premiér. Zároveň dodal, že výsledek má být pro obě instituce „férový a předvídatelný“ a že součástí systému má být inflační doložka.
Ministr kultury Klempíř novinářům řekl, že má jít o mandatorní výdaj v rozpočtové kapitole ministerstva kultury. Podle něj má nový model přinést větší transparentnost a dlouhodobost financování a odstranit nejistotu, se kterou média veřejné služby žijí nyní.
ČT a rozhlas čekají na čísla
Generální ředitelé České televize Hynek Chudárek a Českého rozhlasu René Zavoral po jednání zopakovali, že stále neznají budoucí výši svých příjmů. Koalice jim sice oznámila záměr zrušit poplatky, ale žádné konkrétní částky nepadly.
V původním Klempířově návrhu zákona o médiích veřejné služby se počítalo pro Českou televizi s částkou 5,7 miliardy korun a pro rozhlas s 2,04 miliardy korun. To je podle dřívějšího propočtu méně, než kolik obě instituce získávají dnes z poplatků, a právě to vyvolalo ostrou kritiku ze strany obou médií.
ČT i rozhlas upozornily, že by při takovém nastavení musely propouštět a omezovat služby. Rozhlas odhadl nutnost rozloučit se s 200 zaměstnanci, televize mluvila o 300 až 500 lidech. Zaměstnanci obou institucí jsou v časově neomezené stávkové pohotovosti.
Média odmítají zásah do současného systému
Podle Zavorala dnešní setkání nepřipomínalo pracovní skupinu, jak Babiš sliboval už v dubnu, ale spíš jednostranné informování ze strany vládní koalice. Řekl také, že nechce přistoupit na kompromis a trvá na zachování poplatkového systému. Pokud by zanikl, chce se zaměřit hlavně na výši příjmů.
Chudárek naopak uvedl, že pro veřejnoprávní média je podstatné, aby výše financování zůstala srovnatelná se současným stavem a aby byla zakotvena valorizace. Zmínil také požadavek na silnější ochranu proti budoucím změnám, například prostřednictvím kvalifikované většiny při schvalování úprav.
Obě média dlouhodobě argumentují, že současný systém funguje a v Česku je vysoká platební morálka. Podle nich není důvod jej měnit, zvlášť když není jasné, jaké prostředky by ze státního rozpočtu skutečně dostávala.
Ve hře je i návrh poslanců ANO
Vedle vládního záměru existuje také poslanecký návrh kolem Patrika Nachera (ANO), který by od poplatků osvobozoval samostatně žijící seniory nad 75 let a firmy do 50 zaměstnanců. I tento návrh ČT a rozhlas kritizují, protože by je už letos připravil o část příjmů, s nimiž počítají na rozběhnuté projekty.
Nacher po dnešním jednání řekl, že se jeho předloha na schůzce vůbec neřešila. Z dnešního vývoje ale plyne, že hlavní bitva o financování veřejnoprávních médií se teprve rozbíhá a rozhodující bude až podoba zákona, kterou ministr kultury předloží vládě.
Na ranním jednání na Úřadu vlády byli kromě premiéra Babiše také místopředseda sněmovny Patrik Nacher, předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura, šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ministr kultury Klempíř a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.