Vláda schválila návrh, který má od příštího roku nahradit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas platbami ze státního rozpočtu. Pokud koalice změnu prosadí včas, domácnosti by od nového roku už mediální poplatky nehradily a veřejnoprávní média by dostávala pevně stanovené částky z rozpočtu ministerstva kultury.
Nižší příjmy než dnes
Česká televize má nově získávat 5,74 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2,07 miliardy korun. V obou případech jde o mandatorní výdaj, který má být součástí rozpočtové kapitoly ministerstva kultury.
Oproti současnosti by si obě instituce pohoršily. Česká televize letos počítá s výnosem z poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, rozhlas pak s rozpočtem 2,74 miliardy. Vláda tak fakticky vrací financování na úroveň roku 2024, tedy před poslední zvýšení poplatků.
Reálně by se částky vrátily ještě hlouběji, až na úroveň roku 2008 u televize a roku 2005 u rozhlasu. Do roku 2024 totiž zůstávaly poplatky beze změny.
Valorizace až při vyšší inflaci
Součástí návrhu je i nový valorizační mechanismus. Přidělené roční částky by se zvýšily teprve ve chvíli, kdy inflace překročí desetiprocentní hranici.
Současný zákon počítal s valorizací už při inflaci nad šest procent. Kabinet tedy navrhuje přísnější pravidlo, které má omezit častější automatické navyšování rozpočtových plateb.
Veřejnoprávní média by zároveň i nadále mohla v omezené míře fungovat na trhu s reklamou.
Jen změna financování, ne celého systému
Nový návrh je výrazně užší než původní verze, kterou ministr kultury Oto Klempíř předložil v dubnu. Tehdejší návrh měl upravovat i definici veřejné služby nebo postavení rad České televize a Českého rozhlasu.
Po kritice odborníků, úřadů i ministerstev koalice sáhla po úspornější variantě. Schválená předloha má nahradit pouze zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, zatímco samotné zákony o České televizi a Českém rozhlasu se měnit nemají.
Co by se změnilo pro domácnosti a firmy
Současný systém ukládá platbu domácnostem, které vlastní zařízení schopné přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů a počítačů. Poplatky platí také firmy s více než 25 zaměstnanci a výše platby roste podle počtu pracovníků.
Měsíčně dnes činí poplatek 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas. K jejich zvýšení došlo v roce 2025, kdy se sazby zvedly z 135 a 50 korun.
Pokud by nový zákon prošel, od ledna by Češi tyto měsíční platby přestali odvádět. Příjem ČT a ČRo by se pak odvíjel od každoroční částky přidělené ze státního rozpočtu.
Odpor médií i opozice
Vedení obou veřejnoprávních institucí změnu odmítá. Ředitel České televize Hynek Chudárek označil návrh za nepřijatelný, nespokojený je i ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Oba varují, že by museli šetřit, propouštět zaměstnance a omezovat program. Proti vládnímu záměru se ozývají i zaměstnanci. Iniciativa Veřejnoprávně! po pondělním jednání kabinetu ohlásila výstražnou stávku.
Opozice už avizovala rozsáhlé obstrukce v Poslanecké sněmovně. Spor se tak může protáhnout i přes samotné hlasování o zákonu.
Další návrhy kolem poplatků a kontroly
Souběžně s vládním návrhem předložili koaliční poslanci vedení Patrikem Nacherem novelu, která by od poplatků osvobodila některé skupiny lidí. Týkat by se to mohlo například seniorů starších 75 let.
Politici tento krok označují za „mezikrok“ pro případ, že by se vládní předloha v Parlamentu zdržela. Ve Sněmovně se zároveň projednává i změna Ústavy, která by zavedla kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu nad hospodařením České televize a Českého rozhlasu.
Česko by se zrušením poplatků přiblížilo patnácti zemím EU, které veřejnoprávní média financují z rozpočtu. Deset členských států má dosud poplatkový systém, ve Švédsku a Finsku je financování řešeno speciální daní.
Odborníci ale upozorňují, že český model dosud fungoval dobře a změny financování mohou v některých případech oslabit nezávislost médií i jejich finanční stabilitu.