Vláda schválila změny, které mají převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Podle kritiků jde o krok, který může obě veřejnoprávní média oslabit a zvýšit politický tlak na jejich fungování.
Sporná změna financování
Novela má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Kritici upozorňují, že podobný model může otevřít prostor pro větší závislost médií veřejné služby na aktuální vládě.
Podle zveřejněných informací kabinet zároveň počítá se snížením rozpočtu České televize o jednu miliardu korun a Českého rozhlasu o 350 milionů korun. Vláda tvrdí, že jde o součást širších úspor, odpůrci ale mluví o faktickém oslabení obou institucí.
Celkově mají média dostat 7,8 miliardy korun, což je částka, kterou bude stát muset pokrýt ze svého rozpočtu. Kritici upozorňují, že v důsledku toho poroste tlak na státní finance, zatímco nezávislost médií může být podle nich ohrožena.
Odpor zaměstnanců i vedení
Proti vládnímu postupu se už ozvala iniciativa Veřejnoprávně, která zastupuje zaměstnance ČT a ČRo. Ta podle zdrojového textu oznámila přípravu výstražné stávky, pokud se návrhy nezmění.
Vládní plán odmítají i představitelé obou institucí. Ředitel České televize Hynek Chudárek i ředitel Českého rozhlasu René Zavoral podle zdrojového textu varují před destabilizací veřejné služby.
„Dnešní rozhodnutí vlády považuji za nepřátelský krok s cílem média veřejné služby destabilizovat a následně oslabit,“ uvedl Zavoral. Podle něj nelze krok vnímat jinak než jako odvetu za kritickou práci médií vůči politikům.
Politický spor o kontrolu médií
Kritici tvrdí, že změna není jen technická, ale politická. Ve zdrojovém textu zaznívá, že kabinet postupuje rychle, bez širší odborné debaty a bez standardního připomínkového procesu, který bývá u podobných změn obvyklý.
Text také připomíná návrh poslance Patrika Nachera z hnutí ANO, který by v letošním roce vyňal z plateb koncesionářských poplatků některé skupiny obyvatel, například seniory nad 75 let. Podle kritiky by to znamenalo další výpadek ve stovkách milionů korun.
Odpůrci návrhu v něm vidí ekonomický nátlak a snahu dostat veřejnoprávní média pod přímější kontrolu státu. Podle zdrojového textu se spory kolem financování staly součástí širšího konfliktu o roli veřejné služby v médiích.
Tvrdá kritika z médií i politiky
Do debaty výrazně vstupuje také osobní rovina vztahu premiéra k České televizi. Zdrojový text připomíná, že Andrej Babiš dlouhodobě veřejnoprávní média kritizuje a že jejich redaktory považuje za nepřátelské vůči sobě.
Text zároveň upozorňuje, že vláda podle kritiků nepostupuje v souladu s dřívějšími sliby o zachování nezávislosti médií veřejné služby. Naopak má směřovat k tomu, aby jejich financování a tím i fungování více podléhalo státu.
Podle kritiků tak nejde jen o rozpočtové opatření, ale o pokus změnit charakter veřejnoprávních médií. Spor o peníze se tím mění v otázku, jakou míru nezávislosti mají mít Česká televize a Český rozhlas vůči moci.