Ukrajina chce od svých spojenců získat dalších 20 miliard dolarů, tedy bezmála 418 miliard korun, aby upevnila svou dočasnou výhodu na bojišti proti Rusku. Podle serveru Politico má o peníze požádat ještě před summitem NATO v Ankaře, protože bez nich by Moskva mohla znovu převzít iniciativu.
Žádost má zaznít ve čtvrtek 18. června na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, známé také jako Ramsteinský formát. Právě tam spojenci koordinují finanční i vojenskou pomoc pro Kyjev.
Finance mají jít na protivzdušnou obranu i drony
Nejmenovaný ukrajinský vysoce postavený úředník podle Politica uvedl: „Všichni vidí, že Rusko hoří, a my chceme, aby hořelo ještě víc, ale potřebujeme na to finance.“ Téma podle webu otevřeli i ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov a další vládní představitelé během jednání se zástupci Norska, Švédska, Německa a Kanady.
Dodatečné prostředky mají směřovat především do protivzdušné obrany, do programu, v němž spojenci nakupují zbraně pro Ukrajinu ve Spojených státech, ale také na nové drony, munici, vybavení pro elektronický boj a schopnosti dlouhého doletu. Část peněz by Kyjev využil i na přímé nákupy od domácích zbrojovek.
Ukrajinský obranný rozpočet na letošní rok je stanoven na 4,4 bilionu hřiven, tedy přes dva biliony korun. Pokud by Kyjev získal i nynější požadovaných 20 miliard dolarů navíc, přiblížil by se cíli bilaterální pomoci ve výši 60 miliard dolarů, který stanovil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Kyjev chce udržet tlak na Rusko
Ukrajina podle zdroje Politica vynakládá na obranu zhruba 40 procent svého HDP, což je nejvyšší podíl na světě. Dodatečné finance mohou mít podle informací serveru podobu přímé pomoci i půjčky.
Ukrajinské vedení současně tvrdí, že chce peníze využít i k pokračování intenzivních útoků na ruské cíle. V posledních měsících Kyjev rozšířil dronovou kampaň od útoků na frontové pozice přes narušování ruské logistiky až po zásahy hluboko v ruském týlu, kde se terčem stávají továrny, rafinerie a přístavy.
Pomoc Ukrajině má být jedním z hlavních témat summitu NATO v Ankaře, kterého se má na okraji jednání zúčastnit i prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského ministerstva obrany už se partnerské země zavázaly k vojenské pomoci ve výši 38 miliard dolarů pro letošní rok.
Ruské továrny a přístavy pod tlakem dronů
Nové finanční požadavky přicházejí ve chvíli, kdy ukrajinské drony dál útočí na ruské průmyslové a vojenské cíle. V noci na pátek podle ukrajinské i ruské strany zasáhly několik objektů v hloubi Ruska i na okupovaném Krymu.
Hořelo ve zpracovatelských závodech na kaučuk i ve skladu ruského námořnictva. Nálety měly zasáhnout petrochemické závody vzdálené až 1200 kilometrů od ukrajinských hranic, včetně gumárenského podniku Toljattikačuk v Samarské oblasti a závodu na výrobu syntetické gumy v Nižněkamsku v republice Tatarstán.
Ukrajinské ozbrojené síly se k zásahům továren zatím oficiálně nepřihlásily, naopak potvrdily útok na sklad ruského námořnictva v přístavu Sevastopol na okupovaném Krymu. Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že jeho jednotky použily pobřežní raketový systém Neptune proti vojenskému zařízení v Streleckém zálivu.
Kyjev zároveň přiznal i zásah rafinerie Afipsky v Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu byl cíl úspěšně zasažen a v objektu vypukl požár. Trosky sestřelených dronů pak podle místních úřadů poškodily obytné budovy v Krasnodaru a zranily několik lidí.
Moskva ukrajinské výzvy k další pomoci odmítá. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová je označila za opakující se příběh o tom, že Kyjev potřebuje více peněz, a dodala, že jde podle ní o ukázkový příklad „politického sebepoškozování“.
Ukrajina ale tvrdí, že právě tlak na ruské zázemí má omezit bojové schopnosti armády a přimět kremelský režim ke konci konfliktu. Zda spojenci na nový požadavek přistoupí, má být jasnější už během příštího jednání v rámci Ramsteinského formátu.