Americký prezident Donald Trump podepsal memorandum o porozumění s Íránem, ale jeho plné znění zatím nebylo zveřejněno a podle viceprezidenta J. D. Vance se stále řeší technické detaily. Současně zůstává nejasné, jak rychle bude možné obnovit provoz v Hormuzském průlivu, jehož odminování může podle odborníků trvat týdny až měsíce.
Memorandum má podle Vance jen stránku a půl
Text dohody má podle J. D. Vance jen stránku a půl a jde o velmi obecný dokument, který neřeší konkrétní kroky. Viceprezident uvedl, že řada otázek se bude muset dojednat až v následné technické fázi jednání, která má trvat 60 dnů.
Vance doplnil, že dokument počítá s tím, že Írán bude oddán „regionálnímu míru a stabilitě“. Podle něj to v praxi znamená, že přestane podporovat organizace, které Washington označuje za teroristické, včetně Hamásu a Hizballáhu. Zásadní je podle něj také ověřitelný závazek, že Írán nebude vyrábět jadernou zbraň.
Na otázku, proč text memoranda zatím nebyl zveřejněn, viceprezident stanici NBC řekl, že zbývá dopracovat technické detaily. Podle jeho vyjádření se však tyto body netýkají samotného textu dokumentu, ale jeho implementace. Vance zároveň neupřesnil, o jaké detaily přesně jde.
Hormuzský průliv zůstává citlivým místem
Další nejistota se týká Hormuzského průlivu, kde Trump oznámil otevření trasy a vyzval lodě, aby „nastartovaly své motory“. Realita je ale složitější: podle amerického admirála ve výslužbě Marka Montgomeryho může samotné vyčištění minových polí trvat týdny až měsíce.
Montgomery pro BBC uvedl, že miny je nutné vyhledat a zlikvidovat, aby bylo možné zajistit neomezený tranzit bez neustálého nasazování válečných lodí. Západní bezpečnostní zdroje oslovené agenturou Reuters odhadují, že nasazení minolovek a podvodních dronů může zabrat 40 až 50 dní. Podle nich až poté začnou většina pojišťoven, rejdařů a ropných firem trasu považovat za bezpečnou.
Americký úřad pro energetiku už dříve uvedl, že dodávky ropy přes průliv se mohou obnovit až ve třetím čtvrtletí letošního roku, k návratu na předválečné objemy ale nejspíš dojde až za několik měsíců, pravděpodobně na začátku příštího roku. Zásoby ropy ve světě přitom podle zveřejněných informací klesají na nejnižší úroveň od roku 2003, ve Spojených státech jsou dokonce nejnižší od éry Ronalda Reagana.
Teherán mluví o správě průlivu i o poplatcích
Nejasné zůstává také to, jak bude vypadat provoz bez mýtného, jak o něm mluví americká strana. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí po jednání s Čínou serveru Núr News řekl, že vybírání cel je neakceptovatelné, zároveň ale otevřeně hovořil o zavedení správy nad průlivem. To by bylo v rozporu s mezinárodním právem.
Arakčí se snažil formulovat postup Teheránu diplomaticky a uvedl, že „budoucnost Hormuzského průlivu se liší od minulosti“ a že Írán zavede opatření, která zajistí bezpečné proplutí. Ve stejném rozhovoru ale řekl i výraznější větu: „Náš meč visí nad průlivem.“
Institut pro studium války upozornil, že pokud by průliv fungoval pod íránskou správou, nešlo by o návrat k předválečnému stavu. Podle analytiků by to mohlo znamenat, že Írán dosáhl jednoho ze svých klíčových cílů. Zároveň není jasné, zda jde o skutečný popis budoucího režimu provozu, nebo spíše o vzkaz směrem dovnitř Íránu.
Situace tak zůstává otevřená na dvou frontách zároveň: na jedné straně se teprve dolaďuje samotná dohoda mezi USA a Íránem, na druhé straně stále není jisté, kdy a za jakých podmínek se Hormuzský průliv skutečně vrátí k plnému provozu.