Uhynulá velryba známá jako Timmy skončí po zpracování na bionaftu a biomasu. O osudu keporkaka informovala dánská společnost Daka Dänemark, která má na starosti jeho ostatky. Část kostí navíc zamíří do Přírodovědného muzea v Kodani.
Od pláže až do továrny v Randers
Po pitvě byla velryba rozřezána a z pláže ji bagr přemístil do kontejnerů, které následně putovaly na pevninu. V továrně ve městě Randers se pozůstatky rozdělí do tří částí, uvedl mluvčí společnosti. Zpracování má navázat na odborný rozbor zvířete, které uhynulo po sérii dramatických přesunů v Baltském moři.
Veškerý tuk, včetně tukové vrstvy velryby, se přemění na bionaftu. Zbývající části, tedy kosti, šlachy a kůže, se zpracují na mouku. Ta pak poslouží jako biomasa pro spalování v cementárně, píše web týdeníku Focus. Část nejzajímavějších kostí má skončit v muzeální sbírce.
Pitva příčinu smrti neobjasnila
Velryba byla před několika týdny vyplavena mrtvá na pláži dánského ostrova Anholt. Minulotýdenní pitva potvrdila, že šlo o samici, ale příčinu smrti neurčila. Tým veterinářů a mořských biologů odebral vzorky žaludku, ledvin i jater a orgány podrobně nafotil, i když už byly v pokročilém stupni rozkladu.
Analýza tkání a snímků může trvat i několik měsíců. Odborníci tak zatím nemají jasno, co přesně uhynutí způsobilo. Keporkakové se přitom běžně vyskytují v Atlantském oceánu, zatímco Timmy podle dostupných informací od začátku března plula v Baltském moři.
Kontroverzní záchrana a sledovací zařízení
Velryva několikrát uvázla na severoněmeckém pobřeží a úřady po opakovaných pokusech její záchranu vzdaly. Na doporučení odborníků ji chtěly nechat uhynout, nakonec ale tolerovaly soukromou záchrannou akci financovanou dvěma německými milionáři. Dobrovolníci keporkaka 2. května převezli na speciálním člunu do úžiny Skagerrak a vypustili ho zpět do vody.
Iniciativa na velrybu připevnila zařízení, které monitorovalo její pohyb. Při pitvě se toto zařízení našlo a nyní se vyhodnocují zaznamenaná data. Jakmile budou analyzována, mají být zveřejněna. Samotná záchranná mise od počátku vyvolávala kritiku části mořských biologů, kteří tvrdili, že velryva nepřežije a akce jen prodlužuje její trápení.