Sněmovna se mimořádně sejde kvůli novele o střetu zájmů, která by pro firmy členů vlády zmírnila část omezení při čerpání veřejných peněz. Opozice návrh označuje za zásah do právního státu, zatímco předkladatelé tvrdí, že jen upravují příliš široce napsaná pravidla.
Co novela mění
Navrhovaná úprava by se týkala nenárokových dotací a veřejných zakázek. Firma člena vlády by je podle předlohy nesměla dostávat jen od resortu, který daný ministr vede, ale z jiných oblastí by je čerpat mohla. Předkladatelé zároveň chtějí zcela vyjmout nárokové zemědělské dotace.
Radek Vondráček z ANO, který je spolupředkladatelem návrhu, ČT řekl, že cílem je „stabilizovat“ a zpřehlednit právní řád. Podle něj se tím má napravit stav, s nímž dříve nesouhlasil. Návrh tak znovu otevírá debatu, která se v české politice dlouhodobě vede pod označením lex Babiš.
Opozice mluví o destrukci právního státu
Opoziční zákonodárci novelu kritizují jako oslabení protikorupčních pravidel a tvrdí, že jde o destrukci právního státu v přímém přenosu. Sporné je zejména to, že zákon by se nově vztahoval jen na část veřejných zakázek a dotací, zatímco jiné by z omezení vypadly.
Podle kritiků jde o zásah přizpůsobený konkrétní situaci Andreje Babiše a jeho podnikatelského impéria Agrofert. Diskuse se přitom nevede jen o tom, zda má člen vlády přímý vliv na ministerstvo, které řídí, ale také o tom, jaký má vliv na rozpočtové priority, koaliční vyjednávání nebo personální obsazení kabinetu.
Sporné jsou i dotace zpětně
Výraznou změnou je podle Deníku N také zkrácení lhůty pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací. Zatímco dnes má stát deset let na zahájení řízení, novela by tuto dobu zkrátila na čtyři roky a navíc by změnu aplikovala i zpětně.
To by znamenalo, že Česko už nesáhne na peníze vyplacené do roku 2022. Současně by ale zůstala povinnost vracet do rozpočtu Evropské unie dotace, které byly podle unijních pravidel vyplaceny neoprávněně. V praxi by tak stát mohl přijít o možnost část prostředků zpětně vymáhat, ale povinnost vůči EU by trvala dál.
Debata o Babišově propojení s Agrofertem trvá
Podle komentářů a analýz zveřejněných Deníkem N návrh ukazuje, že Babišovo propojení s Agrofertem zůstává politicky nevyřešené. Připomíná se, že i po přesunu řízení holdingu na děti přetrvává jeho vazba na prosperitu firmy, která má záběr od zemědělství po zdravotnictví.
Andrej Babiš je v české politice dlouhodobě jedním z nejvlivnějších hráčů a otázka střetu zájmů ho provází už řadu let. Právě proto je nynější mimořádná schůze Sněmovny vnímána nejen jako technická debata o zákoně, ale také jako další kolo sporu o to, jak přísná mají v Česku pravidla pro politiky s velkým byznysem být.