Prezident Petr Pavel na Vysočině řekl, že nevidí důvod měnit současné financování České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím koncesionářských poplatků. Podle něj dosud nezaznělo přesvědčivé zdůvodnění ani analýza, proč by se měl systém převádět pod státní rozpočet.
Prezident požaduje hlavně garance nezávislosti
Pavel uvedl, že je pro něj klíčové, aby jakákoli změna nezasahovala do nezávislosti veřejnoprávních médií. „Rozumím změně, pokud stávající stav nefunguje. Na financování a provozu koncesionářskými poplatky jsem neviděl nic, co by nefungovalo a bylo potřeba měnit,“ řekl během návštěvy Vysočiny.
Dodával také, že pokud někdo usiluje o úspory, měla by být změna rozložena do delšího časového horizontu. „Není možné krátit výdaje o nějakých deset, dvacet, možná i více procent v takhle krátkém časovém období,“ uvedl prezident.
Podle Pavla dosavadní debata nepřinesla žádné věcné vysvětlení, proč systém měnit. „Pokud někdo takový pocit měl, tak jsem neslyšel žádné zdůvodnění, žádnou analýzu, jen vůli ho převést na stát,“ řekl.
Vláda schválila převod financování pod stát
Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který ruší dosavadní poplatkový systém a financování ČT a ČRo převádí pod státní rozpočet. Podle předlohy by se rozpočty obou institucí měly vrátit před loňské zvýšení poplatků a snížit se zhruba o 15 procent.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že veřejnoprávní média mají šetřit stejně jako v jiných evropských zemích. Opozice naopak návrh kritizuje a upozorňuje, že by mohl znamenat zásah do nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
Šéf ČT Hynek Chudárek po pondělním rozhodnutí vlády uvedl, že pokud by zákon prošel, televize by musela omezit výrobu a propustit odhadem 300 až 500 lidí z 2900 zaměstnanců. ČRo by podle generálního ředitele Reného Zavorala musel zhruba omezit provoz a propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.
Rada státu řešila i armádu a summit NATO
Vyjádření prezidenta zaznělo v době, kdy se účastnil také jednání Bezpečnostní rady státu. Podle premiéra Andreje Babiše byla agenda před summitem NATO a kolem nové koncepce armády tak široká, že se ji nepodařilo celou dokončit.
Babiš uvedl, že se vláda s prezidentem přou o to, kdo bude tvořit českou delegaci na červencový summit NATO. Kabinet o tom má rozhodnout v pondělí. Zároveň chtěl před summitem projednat i armádní koncepci.
Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 zařadil mezi své hlavní úkoly ministr obrany Jaromír Zůna. Podle Babiše má dokument navázat na původní koncepci budování armády a soustředit se na plnění aliančních závazků v těžké a střední brigádě.
Možné zpřísnění pro ruské diplomaty
Mezi tématy rady mělo být také případné zpřísnění režimu pro ruské diplomaty, kteří přijíždějí do Česka z jiných zemí schengenského prostoru. Zatím Česko vyžaduje předchozí oznámení jejich příjezdu.
Ministr zahraničí Petr Macinka už dříve uvedl, že se o této možnosti jedná. Opoziční hnutí STAN chce podle dostupných informací ještě přísnější režim, tedy aby stát dopředu uděloval souhlas s jejich cestou.
Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci bezpečnostní politiky země. Zasedání se obvykle účastní také policejní prezident, generální ředitel hasičů, náčelník generálního štábu armády a šéfové tajných služeb.