Platy zdravotníků by se měly v příštím roce zvyšovat jen v rozsahu, který dovolí růst úhrad pro zdravotnická zařízení. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v neděli v pořadu Poledne s Moravcem uvedl, že počítá se zvýšením plateb za zařízení o dvě až tři procenta a že nechce připustit deficitní úhradovou vyhlášku.
Úhrady jako hlavní limit pro růst mezd
Konkrétní číslo o růstu platů ministr zatím odmítl sdělit, protože o podobě navýšení chce nejprve jednat s odbory. Podle něj ale platí, že mzdy mohou růst pouze do výše, kterou si jednotlivé segmenty zdravotnictví mohou z daného navýšení úhrad dovolit.
Takzvaná úhradová vyhláška každoročně určuje, jak se mezi zdravotnická zařízení rozdělí peníze na další rok. Letos se podle Vojtěcha podařilo uzavřít dohody ve 12 z 15 segmentů. Nedohodli se zatím ambulantní specialisté ani zástupci akutní a následné lůžkové péče, přesto ministr očekává, že i jim porostou prostředky podobně jako ostatním.
Vojtěch výslovně řekl, že úhradová vyhláška nesmí skončit ve schodku. Růst mezd zdravotníků proto podle něj nemůže být oddělený od celkového financování jednotlivých segmentů, které peníze od pojišťoven dostávají.
ODS chce vyšší poplatek za pohotovost, ministr to odmítá
Ministr zároveň odmítl návrh ODS na zvýšení poplatku za pohotovost. Podle něj takové opatření nepomůže k dlouhodobě udržitelnému financování zdravotnictví. Stejný názor v debatě zazněl i od Vlastimila Válka z TOP 09, který naopak míní, že platy zdravotníků by měly růst alespoň o pět až šest procent.
Válek také navrhl, že by bylo vhodné sloučit některé zdravotní pojišťovny, zejména ty, které hospodaří lépe, s méně efektivními. Vojtěch tuto možnost nevyloučil, upozornil však, že sama o sobě podle něj problém s financováním zdravotnictví nevyřeší.
Jako cestu vpřed ministr zmínil vyšší efektivitu systému. Podle něj je třeba posilovat roli praktických lékařů, centralizovat specializovanou péči a lépe využívat lůžkovou kapacitu. Upozornil, že v systému jsou nevyužitá akutní lůžka, zatímco chybějí lůžka následné a dlouhodobé péče, o kterou bude kvůli stárnutí populace navíc stále větší zájem.
Vláda chystá změny i úspory
Součástí vládních plánů je i balík legislativních změn ve zdravotnictví. Vojtěch řekl, že obsahuje mimo jiné automatický bonus ze zdravotního pojištění pro lidi, kteří dodržují preventivní plán. Do budoucna by se podle něj mohl rozšířit i na chronicky nemocné pacienty, kteří plní léčebný plán. S tím Válek souhlasil.
Ministr doplnil, že celý balík má být dokončen během léta a poté zamíří do legislativního procesu. Účinný by podle něj mohl být od 1. ledna 2028. V září chce vláda dostat na stůl také zákon, který by lékařům ukládal povinnost používat při předepisování vyšetření elektronické žádanky.
Vláda podle Vojtěcha počítá už příští rok s úsporami tří miliard korun na straně zdravotních pojišťoven a dalších tří miliard u poskytovatelů péče. Ve veřejném zdravotním pojištění letos přitom výdaje přesahují 570 miliard korun a příjmy jsou téměř o 15 miliard nižší.
Stát přidá na pojištěnce, systém zůstává pod tlakem
Platby státu za státní pojištěnce tvoří zhruba třetinu příjmů systému. Patří sem více než šest milionů penzistů, dětí nebo nezaměstnaných, za které stát hradí zdravotní pojištění. Zbytek příjmů tvoří především pojistné od zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Vláda tento týden schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 24 miliard korun. Přesto zůstává zdravotnictví pod tlakem kvůli rostoucím nákladům, stárnutí populace i debatě o tom, jak rozdělit finance mezi nemocnice, ambulantní péči a prevenci.