Kancelář prezidenta republiky zveřejní v úterý dopoledne vyjádření Petra Pavla k rozhodnutí vlády, která s jeho účastí na červencovém summitu NATO v Ankaře nepočítá. Spor mezi Hradem a kabinetem se tak po několika měsících posouvá do další fáze a prezident už dříve naznačil, že může následovat i kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu.
Vláda prezidenta do delegace nezařadila
V pondělí kabinet rozhodl o složení české delegace na summit NATO bez prezidenta. Podle informací uvedených po jednání vlády má českou účast vést premiér Andrej Babiš, doplnit ho mají ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.
Pavel přitom podle dřívějších vyjádření počítal s účastí na vrcholné alianční schůzce i přes nesouhlas části vlády. Sporný je především výklad toho, kdo má Českou republiku navenek na podobných akcích zastupovat. Prezident argumentuje tím, že jde o jeho ústavní pravomoc.
Nejde přitom o první summit NATO, na němž se Pavel podílel. Od nástupu do funkce se zúčastnil všech aliančních summitů a v minulosti působil také jako předseda Vojenského výboru NATO, tedy v roli, která mu na mezinárodním fóru dává značnou bezpečnostní autoritu.
Hrad zvažuje kompetenční žalobu
Pokud prezidentovi kabinet účast skutečně znemožní, je připraven obrátit se na Ústavní soud. Pavel už dříve uvedl, že v takovém případě může podat kompetenční žalobu, tedy spor o to, komu konkrétní pravomoc náleží.
Podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi se soud v případě podání žalobou bude zabývat přednostně. Zároveň ale upozornila, že zatím nelze odhadovat, jak dlouho řízení potrvá. Spor tak může přerůst v ústavní konflikt s nejasným časovým rámcem.
Vláda svůj postup označuje za praktické rozhodnutí a tvrdí, že letošní summit má být oproti předchozím odlišný. Na rozdíl od minulosti, kdy Česko obvykle zastupoval prezident, má nyní delegaci vést předseda vlády. Babiš podle dostupných informací považuje důvody rozhodnutí za čistě praktické.
Program vlády řešil i další sporné návrhy
Jednání kabinetu se netýkalo jen zahraniční politiky. Vláda podle informací z pondělní schůze projednala také výhled veřejných financí do roku 2030 nebo návrh ministerstva spravedlnosti na omezení přístupu k evidenci skutečných majitelů firem. Kritici upozorňují, že z novely zmizelo výslovné zmínění novinářů, nevládních organizací a akademiků jako osob, které mohly mít přístup při prokázání protikorupčního zájmu.
Kabinet se vyjádří i k dalším poslaneckým návrhům, mimo jiné k reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo k návrhu ODS, aby Úřad vlády povinně zřizoval poradní orgán pro protidrogovou politiku. Vláda už dříve rozhodla, že tuto agendu přesune na ministerstvo zdravotnictví.
Schválila také projekt infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI Gigafactory, které má podle dřívějších informací stát přibližně 100 miliard korun. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má projekt posílit bezpečnost a nezávislost Česka v oblasti AI.
Na programu byla i zahraničněpolitická témata včetně členství v Bruselském institutu pro geopolitiku. Podle ministerského předsedy a ministra zahraničí Macinky má Česko na začátku příštího roku členství v institutu ukončit. Kabinet se věnoval také návrhu školského zákona, který by mohl omezit používání mobilů a dalších elektronických zařízení ve školách od září 2027.