Poslanecká sněmovna ve čtvrtek posunula vládní novelu stavebního zákona do třetího čtení. Předloha, která má urychlit a zjednodušit povolování staveb, při druhém čtení vyvolala mimořádně rozsáhlou debatu a poslanci k ní podali zhruba 130 pozměňovacích návrhů. Než se bude moci hlasovat o konečné podobě, musí návrhy posoudit hospodářský výbor.
Desítky úprav a dlouhé jednání
Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Ve Sněmovně jej provázely rozsáhlé projevy, kvůli nimž opozice čelila obvinění z obstrukcí. Čtvrtečním ukončením druhého čtení skončila i mimořádná schůze, kterou kvůli projednávání novely svolala vládní koalice. Poslanci se mají znovu sejít na řádné schůzi v úterý 23. června.
Předloha zároveň odolala návrhu na vrácení do hospodářského výboru k novému projednání. Podal jej poslanec STAN Lukáš Vlček, pro hlasovalo jen 22 poslanců, zatímco 75 bylo proti. Výbor se přitom bude muset návrhy stejně znovu zabývat před závěrečným schvalováním.
Co novela mění
Nejviditelnější změnou má být centralizace stavební správy. Novela počítá se zřízením státní stavební správy místo dnešních stavebních úřadů na městech a obcích. Opozice před tím varuje s tím, že hrozí kolaps stavebního řízení a že část úředníků nemusí chtít přejít pod nový systém.
Předloha také prohlašuje velké bytové stavby za veřejný zájem. Zároveň má krajským městům umožnit, aby si vydávala vlastní stavební předpisy. Dnes je mohou mít jen Praha, Brno a Ostrava.
Kontroverze vyvolal i samotný způsob předložení novely. Opozice kritizuje, že tak rozsáhlá změna nepřišla jako vládní návrh, ale jako poslanecká iniciativa z dílny zástupců vládní koalice. Následně hospodářský výbor přijal komplexní pozměňovací návrh, ke kterému nyní směřují další úpravy poslanců.
Boxy, byty i daň z nemovitosti
Mezi podanými změnami je také návrh na přejmenování ministerstva průmyslu a obchodu na ministerstvo hospodářství. S obdobným návrhem vystoupil ve čtvrtek i poslanec ANO Roman Kubíček. Podle výborového návrhu by ke změně mělo dojít od 1. ledna příštího roku.
Další návrh se týká výdejních a podacích boxů. Poslankyně ANO Barbora Rázga se přihlásila k úpravě, kterou podala společně s Patrikem Nacherem (ANO) a Jiřím Havránkem (ODS). Má usnadnit jejich budování, protože novela je nyní řadí mezi drobné stavby, což podle předkladatelů vyvolává obavy ze ztížení výstavby.
V balíku jsou i změny týkající se bydlení a daní z nemovitosti. Exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby obce mohly výrazně zvýšit daň vlastníkům dlouhodobě neobývaných bytů. Podle něj by to mohlo pomoci vrátit do nabídky například byty využívané ke krátkodobému ubytování turistů.
Poslanec ANO Martin Kolovratník chce naopak usnadnit výstavbu menších bytových domů v obcích. Za jednoduché stavby by se podle jeho návrhu měly považovat domy se zastavěnou plochou do 500 metrů čtverečních a nejvýše čtyřmi nadzemními podlažími, určené výhradně k bydlení.
Sporné body kolem půdy a nerostů
Opoziční návrhy míří také do zákona o dani z nemovitosti. Stínový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) chce osvobodit hlavně zamokřené plochy, meze, stráně, zeleň a neplodnou půdu. Argumentuje tím, že vlastníci z takových ploch nemají užitek, zatímco jejich přínos je veřejný. Dnes může osvobození stanovit obecní vyhláška, což podle něj vede k rozdílům mezi obcemi.
Piráti v čele se Zdeňkem Hřibem navrhují stanovit minimální sazbu úhrady z vydobytých nerostů ve výši pěti procent referenční ceny. Chtějí také zvýšit podíl obcí na výnosu z úhrad u stavebního kamene a štěrkopísků.
Samotný počet návrhů vyvolal ve Sněmovně komentáře i kritiku. Poslanec TOP 09 Michal Kučera je označil za „bramboračku“ a připomněl, že podobné množství změn se objevilo už při projednávání energetického zákona v roce 2015. O finální podobě novely tak bude rozhodovat ještě další parlamentní projednávání.