V Evropské unii dnes začal platit nový migrační a azylový pakt, který má zpřesnit postupy na hranicích, zrychlit azylová řízení a nastavit nový systém solidarity mezi členskými státy. Součástí změn jsou i pravidla, podle nichž se země budou moci podílet na pomoci státům pod migračním tlakem buď přijetím žadatelů o azyl, finančním příspěvkem, nebo technickou a operativní podporou.
Evropská komise tento krok označuje za odpověď na dlouhodobou potřebu společného evropského řešení. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová uvedla, že migrace je „evropskou výzvou, která vyžaduje evropské řešení“ a že nový pakt má přinést „účinné, spravedlivé a důsledné“ řešení.
Solidarita mezi státy a nové hranicní postupy
Klíčovou částí paktu je takzvaný mechanismus solidarity, který určí, které země jsou pod migračním tlakem, a stanoví, jakým způsobem jim mají ostatní členské státy pomoci. Podle pravidel si státy nebudou muset zvolit jen přijetí části žadatelů o azyl, ale mohou přispět také finančně nebo poskytnout odbornou či technickou podporu.
Současně se aktualizují i kritéria, podle nichž je stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Tedy pravidla známá jako dublinská, která určují, ve které zemi má být žádost o azyl projednána. Evropská unie tím chce podle své exekutivy zefektivnit celý systém a lépe zvládat tlak na vnější hranice.
Komise tvrdí, že nový přístup už nese výsledky. Za poslední dva roky podle ní klesl počet nelegálních překročení hranice EU o 55 procent. Zároveň ale unijní zdroje upozorňují, že ne všechny členské státy jsou na plné spuštění paktu zcela připravené a některé budou muset své systémy ještě týdny či měsíce dolaďovat.
Řecko, Itálie i Španělsko mohou čerpat ze solidarity
Evropská komise označila Řecko, Kypr, Španělsko a Itálii za země vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a ty tak budou mít nárok na přístup k fondu solidarity. Právě tyto státy patří mezi nejvíce zatížené migračními trasami a mají z nového mechanismu čerpat nejvíce.
Pomoc ostatních zemí má být různorodá. Kromě přemístění žadatelů o azyl na své území nebo přímých finančních příspěvků budou moci členské státy nabídnout i operativní a technickou podporu. Nový systém tak má být pružnější než dřívější modely, které v praxi narážely na odpor části států.
Nařízení o řízení azylu a migrace, zkráceně AMMR, je podle ČT nejdiskutovanější součástí paktu. Dříve se počítalo s pevnou částkou 20 tisíc eur za každého nepřijatého migranta, aktuální podoba ale tuto sumu neobsahuje. Místo toho zavádí složitější výpočet příspěvků do fondu solidarity podle počtu obyvatel a hrubého domácího produktu.
Česko dostalo výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům
Česká republika si pro rok 2026 vyjednala úplné odečtení příspěvků, a tedy výjimku z části solidarity. Evropská komise Česko spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem zařadila mezi země, které zažívají významnou migrační situaci.
V případě Česka sehrál roli zejména vysoký počet uprchlíků z Ukrajiny, které země hostí. Právě kvůli této zátěži mohla Praha požádat o snížení či odečtení svých příspěvků a v případě roku 2026 jí byla udělena plná výjimka.
Česká vláda přitom nový pakt dlouhodobě odmítá. Kabinet premiéra Andreje Babiše jej podle zdrojů odmítl hned na svém prvním zasedání loni v prosinci. Ministr vnitra Lubomír Metnar minulý týden v Lucemburku uvedl, že Česko nadále nesouhlasí s principem solidarity zakotveným v paktu, zároveň ale dodal, že české informační systémy mají být připravené na nová opatření posilující bezpečnost a kontrolu na hranicích.
Evropská komise mezitím uvádí, že je se všemi státy v kontaktu a pomáhá jim s zaváděním pravidel. Nový migrační rámec tak sice vstoupil v platnost, jeho praktické naplňování však bude podle Bruselu ještě nějakou dobu pokračovat.