Mezinárodní trestní soud (ICC) dočasně zbavil funkce svého hlavního prokurátora Karimа Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodnou členské státy soudu sdružené ve Shromáždění smluvních stran. Podle agentur AP a Reuters jde o bezprecedentní situaci, kvůli níž bude muset ICC přizpůsobit svá pravidla.
Vyšetřování OSN a pozastavení s okamžitou platností
Výkonný výbor dozorčího orgánu ICC rozhodl kvalifikovanou většinou o okamžitém pozastavení výkonu funkce prokurátora, uvedla tisková zpráva soudu. Rozhodnutí navazuje na vyšetřování úřadu OSN, které podle dostupných zjištění odhalilo důkazy o tom, že Khan měl mít se svou asistentkou sexuální styk bez souhlasu, a to ve své kanceláři, v soukromém bydlišti i během služební cesty.
Tříčlenný senát složený ze soudců, kteří se právním posouzením zjištění zabývali, ale dospěl k závěru, že vyšetřování nebylo dostatečně průkazné. Khan obvinění od počátku odmítá. Už loni se přesto sám dočasně stáhl z funkce, dokud nebude znám výsledek prověřování, připomněla AFP.
Členské státy budou muset určit další postup
Konečné rozhodnutí je nyní na 125 členských státech ICC, které jsou sdruženy ve Shromáždění smluvních stran. Tento orgán dohlížející na soud má svolat mimořádné zasedání, aby určil, zda Khan může ve funkci zůstat. Podle AP jde o mimořádně citlivý proces, protože shromáždění muselo opakovaně vytvářet nová pravidla, aby situaci vůbec právně ošetřilo.
Khanovo dočasné stažení z funkce už dříve znamenalo, že nezasahoval do případu spojeného s bývalým filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem, kde ICC řeší podezření ze zločinů proti lidskosti. Britský právník stojí v čele žaloby ICC od roku 2021.
Kontroverze kolem zatykačů v souvislosti s Gazou
Jméno Karima Khana se v posledních měsících objevovalo také v souvislosti s válkou v Gaze. ICC v listopadu 2024 vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Podle zdrojů z ICC k tomu došlo na základě Khanovy žádosti.
V této kauze požadoval také zatykač na tehdejšího izraelského ministra obrany Jo’ava Galanta a na přední představitele hnutí Hamás. Bylo to poprvé v historii ICC, kdy jeho žalobce usiloval o zatykač na demokraticky zvoleného vůdce a spojence Západu. Reakce Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat: prezident Donald Trump následně podepsal exekutivní příkaz zavádějící finanční a vízové sankce vůči činitelům ICC.
Případ nyní znovu otevírá otázku důvěryhodnosti i fungování samotného soudu, který musí současně řešit personální krizi na nejvyšším místě a dlouhodobě citlivé mezinárodní kauzy.