Írán má podle návrhu memoranda s USA získat okamžité ekonomické úlevy včetně možnosti opět vyvážet ropu, zatímco se dál vyjednává finální mírová dohoda. Součástí textu je také vznik soukromého investičního fondu pro obnovu a rozvoj Íránu, který má mít nejméně 300 miliard dolarů, tedy zhruba 6,3 bilionu korun.
Memorandum zatím nebylo zveřejněno, ale jeho poslední verzi podle serveru Bloomberg dostali k dispozici zástupci zemí G7. Z dokumentu vyplývá, že americké ministerstvo financí má po podpisu dohody vydávat výjimky pro export íránské ropy, ropných derivátů a petrochemických produktů, včetně souvisejících bankovních, dopravních a pojišťovacích služeb.
Americký prezident Donald Trump na summitu G7 označil memorandum za „hotovou dohodu“. Zároveň ale podle zdrojů citovaných agenturou Bloomberg platí, že další ústupky mají následovat až po tom, co Írán začne plnit své závazky. Sankce by se měly rušit až po podpisu finální mírové dohody, kterou mají obě strany vyjednat v příštích dvou měsících.
Tankery už opustily vyhrazenou zónu
Írán už mezitím podle sledovacích údajů vypravil tři tankery, včetně dvou supertankerů Hero2 a Diona, které měly převážet celkem 4,8 milionu barelů ropy. Uvedla to skupina TankerTrackers na síti X. Podle jednoho z amerických představitelů se přitom úlevy mají týkat jen ropy, která už je naložená na lodích.
To souvisí s tím, že Írán kvůli přeplněným zásobníkům ukládal část vytěžené ropy právě na tankery. I proto je nynější výjimka pro vývoz okamžitě využitelná, byť ji Washington může kdykoli zrušit. Američtí představitelé podle Bloombergu odmítli podmínky memoranda podrobně komentovat a zopakovali jen, že Írán bude mít prospěch pouze tehdy, pokud splní své závazky.
Na sociální síti X kritizovala plán bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. Napsala, že pokud je informace správná, „Írán vyhrál“, a dodala, že první den by se neměly uvolňovat žádné sankce.
Rozvojový fond místo reparací
Vedle ropných výjimek memorandum počítá také s vytvořením fondu, který má podpořit hospodářské oživení Íránu. Podle Reuters má jít o soukromý investiční nástroj bez vládních peněz a bez reparací; nemá tedy sloužit k přímé rekonstrukci ani k vyplácení státních kompenzací.
Agentura Reuters s odvoláním na zdroj uvedla, že více než polovina částky už byla vyčleněna a že s financováním souhlasily společnosti ze Spojených států, arabských států Perského zálivu, Asie, Jižní Ameriky i Afriky. Fond má být zaměřen na energetiku, dopravu, logistiku a výrobu a má oběma stranám poskytnout ekonomickou motivaci k uzavření konečné dohody o ukončení války.
Trump na zasedání G7 současně zdůraznil, že USA nebudou Íránu platit žádné reparace ani do země investovat vládní peníze. Podle íránského zdroje Američané odmítli i požadavek na 400 miliard dolarů na kompenzace válečných škod, po čemž se začal rýsovat právě model rozvojového fondu.
Zmrazená aktiva a návrat provozu v průlivu
V textu memoranda se podle zdrojů objevuje i zmínka o uvolnění íránských aktiv, která mají být „plně k dispozici“, avšak bez určeného termínu. Írán je pod americkými sankcemi od roku 1979, kdy bylo zmrazeno asi 12 miliard dolarů íránských aktiv. V průběhu let přibyly další restrikce i v jiných zemích a odhady hodnoty zmrazených prostředků se dnes pohybují mezi 24 a 100 miliardami dolarů.
Součástí návrhu je také závazek obou stran spolupracovat na tom, aby se provoz v průlivu vrátil do třiceti dnů na předválečnou úroveň. Vzhledem k odminovacím operacím ale podle zdrojů může tento proces trvat déle.
Trumpův tým tak podle dostupných informací sází na postupné uvolňování tlaku výměnou za íránské kroky. Zda se dohoda skutečně promění ve finální mírový dokument, má být jasnější v následujících týdnech.