Vládní koalice se posunula k zásadní změně financování České televize a Českého rozhlasu: televizní a rozhlasové poplatky mají skončit a veřejnoprávní média by měla dostávat peníze ze státního rozpočtu. O konkrétní částce se ale stále jedná.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), který o výsledku úterního jednání pracovní skupiny informoval na síti X, má ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předložit vládě zákon, jenž poplatky zruší. Kabinet má zároveň diskutovat o tom, jak vysoká bude náhrada pro ČT a ČRo z veřejných financí.
Babiš uvedl, že nová částka bude „férová“ a „předvídatelná“ a že bude zahrnovat inflační doložku. Z jeho vyjádření nicméně nevyplynulo, o jaké konkrétní sumě vláda uvažuje.
Mandatorní výdaj místo poplatků
Ministr kultury Oto Klempíř po jednání řekl, že by peníze pro veřejnoprávní média měly jít formou mandatorního výdaje. Zároveň odmítl, že by změna měla ČT a ČRo poškodit. „Financování bude uděláno tak, aby bylo vše vypořádáno korektně,“ uvedl.
Okruh debaty se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) má týkat především výše příjmů obou institucí po převedení financování pod státní rozpočet. Okamura novinářům řekl, že koalice s touto změnou počítá i proto, že vychází z programového prohlášení vlády.
Jednání pracovní skupiny začalo kolem 8:00 a podle Okamury se nyní soustředí hlavně na to, jak vysoký bude následný rozpočet pro ČT a ČRo.
ČT a ČRo varují před dopady
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral při příchodu zopakoval, že se společně s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem budou snažit přesvědčit vládní koalici, aby se zdržela jakýchkoli změn v systému financování i ve výši rozpočtů obou institucí. Veřejnoprávní média dlouhodobě upozorňují, že zásah do financování by mohl ohrozit jejich plánované projekty i fungování.
Původně chtěla vláda změnu prosadit prostřednictvím komplexního zákona o veřejnoprávních médiích, který připravilo ministerstvo kultury. K návrhu ale dorazilo asi 400 připomínek, a koalice se proto nakonec přiklonila k variantě, že ponechá nynější zákony o ČT a ČRo a předloží pouze zákon upravující financování.
Dosavadní návrh počítal s návratem úrovně financování do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků. To by podle dřívějších propočtů znamenalo pokles prostředků pro ČT asi o jednu miliardu korun a pro Český rozhlas o 400 milionů korun.
Možné škrty a stávková pohotovost
Podle zástupce ředitele České televize Milana Fridricha by takové snížení rozpočtu mohlo znamenat propuštění 300 až 500 lidí z téměř 3000 zaměstnanců a také omezení části tvorby pořadů. Podobné úsporné kroky by musel podle dřívějších informací přijmout i Český rozhlas.
Zaměstnanci ČT a ČRo jsou nyní ve stávkové pohotovosti. Veřejnoprávní média zároveň připomínají, že letos už hospodaří s rozpočty, které počítají s rozběhnutými projekty a smluvními závazky.
Česká televize má letos rozpočet 8,5 miliardy korun, Český rozhlas pak plánuje příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun. Jak vysoká bude případná státní náhrada po zrušení poplatků, má kabinet teprve rozhodnout.
Další návrh ANO na úlevy pro vybrané skupiny
Vedle vládního postupu se objevila také samostatná poslanecká předloha v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Ta osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do 50 zaměstnanců.
ČT i ČRo tuto iniciativu kritizují, protože by je podle nich už letos připravila o část příjmů, se kterou počítají při financování rozběhnutých projektů. O dalším osudu změn včetně nové výše financování bude rozhodovat vláda v pondělí.