Jen malá část Evropanů dnes považuje Spojené státy za spolehlivého spojence. Nový průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy ukazuje, že průměrně pouze 11 procent obyvatel ve 13 zemích EU, Švýcarsku a Velké Británii vnímá USA jako spojence, zatímco většina pochybuje, že by Washington v případě útoku skutečně pomohl.
Autoři studie mluví o hluboké evropské nedůvěře vůči USA. Šetření proběhlo letos v květnu v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii. Výsledky zveřejnila Evropská rada pro zahraniční vztahy ve středu před nadcházejícími summity G7 a NATO.
Podpora americké role dál slábne
Podíl Evropanů, kteří USA označují za spojence, klesl za půl roku z 16 na 11 procent. Ještě v listopadu 2024 to bylo 22 procent, což podle serveru The Guardian ukazuje na rychlý pokles důvěry. Naopak 13 procent veřejnosti vnímá Spojené státy jako rivala a 12 procent jako přímého protivníka.
Podle spoluautorky průzkumu Jany Kobzové existuje na celém kontinentu jasná podpora pro snížení závislosti na Washingtonu. Slovenská politoložka, která působí jako vedoucí politická analytička Evropské rady pro zahraniční vztahy, uvedla, že Evropané jsou zároveň stále více nakloněni vyšším výdajům na obranu a projevují důvěru v pomoc sousedních zemí v případě krize.
Průzkum zároveň ukázal, že mnoho Evropanů sází na to, že vztahy s USA se mohou zlepšit až po odchodu Donalda Trumpa z úřadu. Do té doby ale roste ochota hledat způsoby, jak se chránit před nespolehlivostí amerického partnera, zejména posílením vlastní obrany.
Víra v evropskou pomoc roste, NATO nahradit nechtějí
Většina dotázaných nevěří, že by jim USA v případě napadení přišly na pomoc. S výjimkou Bulharska se navíc ve všech sledovaných zemích většina respondentů domnívá, že by jim v podobném scénáři pomohly alespoň některé evropské státy. Týká se to i zemí, kde mají silnou pozici krajně pravicové strany, například Francie, Itálie, Nizozemska a Švédska.
Téměř ve všech zemích zároveň většina lidí podporuje snížení strategické závislosti na americké vojenské technice. Menší podporu už ale získala představa, že by se kvůli vyšším rozpočtům na obranu měly omezit domácí veřejné výdaje, a velmi slabou podporu má i myšlenka nahradit NATO novým čistě evropským obranným orgánem.
Výrazná část veřejnosti odmítá i návrat k ruským energiím. Přestože ceny energií zůstávají citlivým tématem, 44 procent Evropanů označilo obnovení dovozu ropy a plynu z Ruska za spíše nebo velmi špatný nápad. Naopak otázka ukrajinského členství v EU zůstává rozdělující: v zemích jako Maďarsko, Bulharsko, Rakousko, Německo a podle průzkumu dokonce i Estonsko je podpora přijetí Ukrajiny v současné situaci spíše slabší než odpor.