Velvyslanci členských států EU se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má první mezivládní konference proběhnout v pondělí a otevřít klastr týkající se základních principů. Jde o část procesu, která zahrnuje unijní hodnoty, právní stát i fungování demokratických institucí.
Rozhodnutí podle unijních představitelů představuje významný krok vpřed v procesu rozšiřování. Costa a von der Leyenová ve společném prohlášení uvedli, že zahájení rozhovorů je uznáním odhodlání, odvahy a práce, kterou obě země věnovaly reformám i v době mimořádných výzev. Rozšíření označili za strategické rozhodnutí, které má přispět k míru, bezpečnosti a prosperitě na evropském kontinentu.
První blok má prověřit základní principy
Právě klastr základních principů tvoří páteř přístupového procesu. V této fázi se podle unijních lídrů posuzují zejména základní hodnoty, na nichž je Evropská unie postavena, tedy fungování právního státu, kontrolní mechanismy a síla demokratických institucí. V pondělí se má podle prohlášení otevřít první mezivládní konference, která formálně odstartuje jednání o této části procesu.
Unijní vedení připomnělo, že zahájení rozhovorů není jen technickým krokem, ale také politickým signálem. Pro Ukrajinu a Moldavsko jde o potvrzení evropské perspektivy, zároveň však o začátek dlouhého a náročného vyjednávání, během něhož budou obě země muset postupně přibližovat své právo a instituce standardům EU.
Rozšíření jako strategická volba unie
Costa s von der Leyenovou zdůraznili, že rozšíření není pouze odpovědí na aktuální geopolitickou situaci, ale strategickým rozhodnutím Evropské unie. Podle jejich slov sbližování evropských národů posiluje bezpečnost i prosperitu na celém kontinentu. Tím dali najevo, že přístupový proces vnímají jako součást širšího úsilí o stabilitu Evropy.
Zdůraznění strategického rozměru přichází v době, kdy Unie současně jedná i o dalších kandidátských zemích. Proces rozšiřování tak zůstává jedním z hlavních témat evropské politiky a zároveň testem toho, zda se členské státy dokážou shodnout na dalším směřování Unie v době války na Ukrajině a rostoucího geopolitického napětí.
Další kandidáti čekají na posun
Evropská komise i část členských států dlouhodobě podporují integraci západního Balkánu. V jiném přístupovém procesu nedávno Unie oficiálně zahájila rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová tehdy ocenila pokrok obou zemí v oblasti vlády práva, boje s korupcí, nezávislosti médií i občanské společnosti.
Český premiér Petr Fiala při té příležitosti uvedl, že Tirana i Skopje mají evropskou budoucnost na dosah a že jejich integrace posílí i samotnou Evropskou unii. Šéf české diplomacie Jan Lipavský pak konstatoval, že jednání o vstupu Severní Makedonie do EU byla zahájena. Proces v případě balkánských zemí ale doprovázely i dlouhé spory, zejména o podmínky z Bulharska a jazykové otázky.
Zatímco u Ukrajiny a Moldavska se nyní otevírá první blok jednání, další postup bude záviset na tom, jak rychle obě země splní požadované reformy. Vstup do EU zůstává dlouhodobým procesem bez pevně daného termínu, jehož tempo určují jak výsledky reforem, tak shoda všech členských států.