Ministr obrany Jaromír Zůna požaduje, aby rozpočet jeho resortu pro příští rok dosáhl dvou procent HDP. Podle informací, které uvedl pro Českou televizi, by to znamenalo navýšení výdajů na obranu na 190 miliard korun, tedy o 35 miliard více než letos.
Rozpočet by měl vzrůst o desítky miliard
Letošní obranný rozpočet činí 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Ve srovnání s loňskem jde zároveň o pokles o více než 16 miliard korun. Zůnův požadavek by tak znamenal výrazný obrat v tempu financování armády i jejího vybavení.
Podle vlády přitom nejsou rozhodující pouze procenta, ale především skutečné schopnosti armády. I tak ale dvě procenta HDP zůstávají základním závazkem členských států Severoatlantické aliance a Česko je podle dosavadních čísel letos zatím nenaplňuje.
Česko dlouhodobě bojuje s plněním závazku NATO
Navýšení na 190 miliard korun by Česku pomohlo začít plnit spojenecké závazky vůči NATO. Zároveň by však šlo o další zátěž pro státní rozpočet, který se už nyní potýká s vysokými schodky. Právě to je podle serveru Novinky.cz jeden z hlavních důvodů, proč je debata o obranných výdajích politicky citlivá.
Otázka obranných výdajů patří dlouhodobě mezi problémy, se kterými se Česká republika potýká. Letos jde na obranu 1,78 procenta HDP, tedy pod hranicí, kterou aliance po svých členech požaduje.
Debata o výdajích se vrací před summit NATO
Téma obranných výdajů má být jedním z hlavních bodů nadcházejícího summitu NATO v Turecku. Podle Financial Times se evropští spojenci připravují na napjatá jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který dlouhodobě kritizuje výši evropských příspěvků na obranu.
Do diskuse se v neděli vložil i předseda vlády Andrej Babiš, podle něhož Česko závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP letos zřejmě nesplní. V rozhovoru pro Financial Times zároveň řekl, že Česká republika má u Trumpa určitou výhodu, protože je podle něj mezi evropskými lídry jedním z posledních jeho příznivců.
Babiš také uvedl, že Česko se bude snažit závazek splnit, ale vláda se podle něj potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS).
Politické i alianční souvislosti
Loni se členské státy NATO v Haagu shodly na novém cíli navýšit celkové výdaje na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho 3,5 procenta čistě na zbrojení. Tehdy v Česku vládnul kabinet složený ze stran současné opozice.
V debatě kolem obranného rozpočtu hraje roli i širší zahraničněpolitický kontext. Podle Novinek Zůna v minulosti podpořil pokračování české muniční iniciativy na pomoc Ukrajině a kladně se vyjádřil také k nákupu amerických letounů F-35, což později vysvětloval na videích pro příznivce SPD, která jej do vlády nominovala.
Oficiální podrobnosti k rozpočtovým požadavkům ministerstva obrany mají být doplněny později. Resort i vláda tak budou v následujících týdnech řešit, zda se jim podaří najít v rozpočtu prostor pro splnění aliančního cíle.