Ministr školství Robert Plaga zrušil dvě klíčové části připravované reformy základních škol: povinnou angličtinu od první třídy i povinný druhý cizí jazyk od sedmého ročníku.
O změnách informoval ředitelé škol v dopise, který podle Seznam Zpráv rozeslal v úterý. Reforma základního vzdělávání tak projde ještě dvěma koly úprav, než se začne promítat do každodenní výuky. Ministerstvo zároveň počítá s tím, že první korekce proběhnou ještě během léta a hotové mají být v polovině srpna.
Reforma se vrací na začátek
Plaga označil dosavadní znění rámcového vzdělávacího programu za příliš složité a těžkopádné. V dopise školám uvedl, že dokument sice obsahuje řadu dobrých myšlenek a výsledkem práce mnoha odborných týmů, ale v současné podobě je podle něj obtížně převoditelný do praxe.
Právě proto mají následovat ještě další úpravy, které mají nový základní dokument zjednodušit. Ještě do konce letošního roku by školy měly dostat modelový plán pro výuku v klasických předmětech. Na jaře 2027 má přijít druhá úprava, po níž by se do vzdělávacího programu mělo doplnit také doporučené učivo, které v navrhované verzi dosud chybí.
Angličtina od první třídy skončí jako povinnost
Jednou z hlavních změn je zrušení povinnosti začínat s angličtinou už v první třídě. Stejně tak odpadne i plán, aby se všichni žáci museli od sedmého ročníku učit další cizí jazyk jako součást společného základu.
Obě opatření schválil v rámci reformy ještě Plagův předchůdce Mikuláš Bek (STAN), který je prosazoval s odkazem na konkurenceschopnost České republiky. Odborníci ale upozorňovali, že školy mohou mít problém sehnat dostatek učitelů angličtiny pro nejmladší děti, kteří by jim dokázali výuku skutečně přizpůsobit.
V současnosti sice asi polovina škol učí děti anglicky už od první třídy, povinně je ale předmět až od třetího ročníku. Nové rozhodnutí ministerstva tak vrací systém blíže k dosavadní praxi, ale s tím rozdílem, že povinnost nebude nově rozšiřována.
Další cizí jazyk má zůstat volbou
U druhého cizího jazyka chce ministr ponechat rozhodnutí na žácích. Školy jej podle Plagy mají nadále nabízet, ale děti si mají z povinně volitelných předmětů vybírat samy — buď další jazyk, nebo jiný předmět, který jim více vyhovuje.
„Rád bych ponechal na žácích samotných, zda si z nabídky povinně volitelných předmětů vyberou druhý cizí jazyk nebo jiný předmět,“ vysvětlil Plaga v dopise ředitelům. Podle něj mohou být pro některé děti užitečnější předměty, které posílí jejich slabší stránky nebo naopak podpoří jejich zájmy.
Debata o druhém cizím jazyce se vede dlouhodobě a opakovaně se měnila. Po roce 2013 byl na základních školách zaveden jako povinný předmět, dříve byl jen volitelný a jen tam, kde byly k dispozici aprobované kapacity. Část učitelů nyní argumentuje podobně jako dřív: pro žáky, kteří mají potíže už s prvním cizím jazykem nebo s mateřštinou, povinnost dalšího jazyka podle nich nedává smysl.
Školy dostanou více času na přípravu
Start reformy se už jednou posunul o rok a základní školy mají začít podle nových plánů až v září 2028. Ministerstvo tím reaguje na obavy, že podpora pro školy nebyla dostatečně připravená a změny by nebylo možné zavést plošně a kvalitně.
Mateřské školy mají podle aktuálního harmonogramu začít učit podle nových plánů už od září příštího roku. U základních škol ale bude přechod postupnější a současné vedení resortu zdůrazňuje, že cílem není jen změnit texty v dokumentech, ale skutečně zajistit proveditelnost celé reformy.
Podle CT24 expertní skupina, která na úpravách pracuje, zvažuje variantu, že školy by druhý cizí jazyk sice nabízely, ale žákům by povinný nebyl. Česko je navíc v podpoře vícejazyčnosti vázáno i mezinárodními úmluvami, což podle části odborníků zachování nabídky dalších jazyků podporuje.