Hormuzským průlivem projel po nedělním oznámení dohody mezi Spojenými státy a Íránem zatím jen jeden tanker, přestože se od dokumentu očekává obnovení provozu v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras. V Perském zálivu mezitím dál vyčkává téměř šest stovek lodí a rejdaři chtějí jasné potvrzení, že je plavba skutečně bezpečná.
Průliv mezi Perským a Ománským zálivem patří k zásadním dopravním tepnám světové energetiky. Běžně jím prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy a významná část zemního plynu. Uzavřený je od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán. Prezident Donald Trump tehdy tvrdil, že cílem je zabránit Teheránu ve zbrojení jadernou zbraní.
Dohoda oznámená v neděli má podle dostupných informací vést k ukončení bojů i k opětovnému otevření průlivu. Podrobnosti ale zatím zveřejněny nebyly. Americká média uvádějí, že memorandum má být podepsáno v pátek ve Švýcarsku a ve stejný den má podle Trumpa dojít i k otevření Hormuzu. To však neznamená automatický návrat k normálnímu provozu, protože obnova závisí na kontrole tras a na odminování.
Rejdaři čekají na potvrzení bezpečnosti
Podle společnosti Kpler je v Perském zálivu připraveno k odjezdu téměř 600 plavidel, přesto mnoho rejdařů vyčkává. Potřebují znát zejména praktické detaily: kudy přesně se bude jezdit, zda byly plavební trasy zkontrolovány a zda nehrozí námořní miny. Řeší se také pojištění, protože jak loď, tak náklad mají vysokou hodnotu a plavba v oblasti s válečným rizikem může být výrazně dražší.
Opatrnost je patrná i mezi velkými dopravci. Šéf francouzské rejdařské skupiny CMA CGM Rodolphe Saadé agentuře Reuters řekl, že „nedá se předpokládat, že se Hormuz vrátí do předválečného stavu“. Mnozí dopravci se průlivu během blokády vyhýbali a zvolili delší a nákladnější trasu kolem Afriky.
Japonská asociace rejdařů uvedla, že před obnovením provozu potřebuje další informace, zejména o odminování. U průlivu stojí 38 lodí napojených na Japonsko. Podle rejdařů je vítaná každá zpráva o uklidnění situace, ale rozhodující budou konkrétní bezpečnostní záruky.
První tanker už prošel, trh sleduje další vývoj
Agentura Reuters uvedla, že v pondělí Hormuzem proplul tanker Disha s nákladem zkapalněného plynu pro indickou společnost Petronet. Šlo o první loď po oznámení dohody, byť ještě předtím průlivem občas proplul jednotlivý tanker i během blokády. Běžný provoz se ale zatím neobnovil.
Napětí kolem Hormuzu se okamžitě promítlo také do finančních trhů. Podle Hospodářských novin i dalších médií se po oznámení dohody zlepšila nálada investorů a některé akciové trhy výrazně rostly. Cena ropy zároveň klesla, což odráží naději, že se situace v regionu začne stabilizovat.
Konflikt v Perském zálivu má i širší ekonomické dopady. Prudký růst cen ropy může podle agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a brzdit hospodářský růst. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že válka už vážně narušila ekonomiky okolních států a zhoršila výhled zemí, které se teprve zotavovaly z předchozích krizí.
Fond zároveň varoval, že dopady budou záviset na délce bojů, jejich rozsahu i na škodách na infrastruktuře a dodavatelských řetězcích. Zemím doporučil pečlivě volit kroky ke zvládnutí šoku a slíbil jim poradenství i finanční pomoc. Zvlášť ohrožené jsou podle něj státy s nízkými příjmy, kde vyšší ceny potravin a hnojiv mohou zhoršit dostupnost jídla.
Zda se Hormuz skutečně otevře podle plánu, zůstává nejisté. I když dohoda mezi USA a Íránem vyvolala optimismus, rejdaři i trhy vyčkávají na konkrétní kroky včetně odminování a kontroly plavebních tras. Právě na nich bude záviset, zda se jedna z nejcitlivějších námořních cest světa vrátí k normálnímu provozu.